Česká policie si pochvaluje, že loni zahynulo při nehodách „jen“ 753 osob, nejméně za posledních dvacet let, ale dopravní psycholog Martin Kořán považuje toto číslo stále za příliš vysoké.
* LN Jste dopravní psycholog, jak se zachováte, když vás ohrožuje agresivní řidič?
Okamžitě uhýbám z cesty, protože nejhorší je srážka s blbcem. A pokud si někdo myslí, že jeho auto je zduřelé Ego a něco tím dává najevo, já si myslím svoje. Jak říkal Miroslav Horníček, když na tebe míří někdo pistolí a tvrdí, že sníh je černý, pak mu řekni ano. Koule zůstane v hlavni, sníh zůstane bílý a ty zůstaneš naživu.
* LN Ale co když vás agresor zablokuje a jde k vám?
Když vyběhne s hasákem nebo basebalovou pálkou, je nejlepší zamknout se v autě, zapsat si poznávací značku a volat policii. Pokud nepřistoupíte na konfrontační jednání, je větší pravděpodobnost, že agresor přestane. Ale jakmile vystoupíte, následují po slovech činy, které mohou eskalovat a pokud nejste zrovna mistrem juda nebo karate, máte místo utrženého zrcátka třeba rozbitou hlavu.
* LN Proč se řidičům, kteří opakovaně jezdí bezohledně, neodebere řidičák natrvalo?
Řada hříšníků byla a je mezi samotnými poslanci, řada jich pije a ráda jezdí velmi rychle, takže budou hlasovat pro 160kilometrovou rychlost i na rozbitých českých dálnicích. Stejně tak budou obhajovat institut osoby blízké, protože se na to vymluví, pokud nevyužijí poslaneckou imunitu. Malý respekt k předpisům vzbuzuje i chování řady ministrů včetně premiéra Topolánka. Ten rychlou jízdu na sportovní utkání do Brna omlouval tím, že spal a nevěděl, co jeho řidič dělal. Šéf ochranné služby ústavních činitelů pak navíc tvrdil, že řidič se zachoval správně, protože se domníval, že ho někdo pronásleduje a potrestán by měl být ten, kdo jel za ním a natáčel rychlou jízdu premiérova vozu. Takové jednání je vzorem pro spoustu rádoby podnikatelů, kteří si myslí, že když jedou dělat kšeft za pár milionů, tak je přece vyloučené, aby je na dálnici zdržoval nějaký louda.
* LN Podle policejních statistik klesl v Česku počet nehod ze posledních pět let 200 tisíc na 75 tisíc. Co se změnilo?
Princip evidence nehod - počátkem devadesátých let se policie zabývala haváriemi se škodou nad 20 tisíc, pak nad 50 a loni jezdili policisti k haváriím nad sto tisíc. Vliv měly také bodové postihy - profesionální řidiči přijdou při ztrátě bodů o řidičák, proto raději zaplatí škodu na místě a nehodu pojišťovně ani policii nehlásí. Takže pokles počtu nehod neodpovídá skutečnému stavu. Mnohem průkaznější je počet usmrcených. Loni byl nejnižší za posledních 20 let, klesl na 753, což je relativně velmi nízké číslo, ale například v zemích se stejným počtem obyvatel, například ve Švédsku nebo Švýcarsku, je to okolo 450 usmrcených.
* LN Pracujete v řadě dopravních komisí a institucí, co navrhujete, aby se čísla v naší statistice přiblížila k vyspělým zemím?
Asociace dopravních psychologů navrhla dávat řidičský průkaz na zkoušku a povinné kurzy správného chování na silnici pro toho, kdo se vybodoval.
* LN Jak si to představujete?
Novopečený osmnáctiletý držitel řidičáku by mohl do provozu první dva roky jen s někým, kdo řídí aspoň deset let, dále by směl nováček jet po dálnici maximálně 110 km/h, při přestupku by přišel o dvojnásobný počet bodů a při ztrátě všech by dostal řidičák až za dva roky a po složení nové zkoušky. Předpokládám, že by si pak dal mnohem větší pozor, i kdyby měl silný vůz, který svádí k rychlé jízdě a předvádění. Pokud jde o kurzy správného chování, ty jsou ve vyspělých zemích běžné. Kdo přijde o řidičský průkaz kvůli dosažení limitního počtu bodů, musí absolvovat několikahodinové psychologické vyšetření a navíc speciální kurzy podle toho, jestli jel příliš rychle, nebo pod vlivem drog, či nedal přednost v jízdě a podobně. Řidič je potrestán odebráním průkazu a ještě se učí sociálnímu chování na silnici.
* LN Byl by u nás pro takovou praxi dostatek psychologů?
U nás se to zatím zkusilo ve věznicích pro pachatele dopravních přestupků či jako alternativní trest. Existují instituce, které školení nabízejí, ale to je dobrovolné. V Německu je povinné a za kurz se platí přibližně 400 eur. Kdo nechodí pravidelně, nedostane řidičák. Kvalifikovaných dopravních psychologů je dnes v ČR dostatek, k jejich průpravě ve vedení kurzů se již činí opatření a probíhá teoretická příprava.
* LN Řada věcí, které říkáte, zní logicky, proč se tedy u nás už neuplatňují?
Protože i když v Německu a Rakousku je bodový systém léty praxe ověřen, my jsme si museli vymýšlet nový a začít od prázdného stolu. Rozhodně jsou tam přísnější tresty a jsou striktněji vymáhány za činy ohrožující ostatní řidiče -například nedostatečný odstup za vozidlem, překročení rychlosti v obci, jízda na červenou, řízení pod vlivem alkoholu a nelegální závody. Podobné úpravy předpisů navrhuje v Česku mezirezortní komise pro pozemní komunikace. Dobře, že se alespoň některé z těchto změn podařilo nedávno schválit také v našem parlamentu.
* LN Proč si myslíte, že se na našich silnicích jezdí tak bezohledně?
Policisté sice podle tvrzení svých šéfů hlídkují v terénu, ale z vlastní zkušenosti vím, že spíše číhají někde na okraji obce a hned za tabulí vybírají pokuty. Ovšem na místech, kde řidiči přejíždějí dvojitou plnou čáru, nerespektují přednost v jízdě a předjíždějí tak riskantně, že to člověk, před kterého se zařadili, neubrzdí, tam policisté vidět nejsou. Jak ukázaly průzkumy Dopravní fakulty ČVUT, řidiči silnějších vozidel se pak domnívají, že si můžou dovolit všechno.
* LN U nás ale jezdí agresivně i zahraniční řidiči...
Rychle totiž poznají, že v Česku nic moc nehrozí i když máme bodový systém. To, co občas vidíme v televizi, jsou zcela nahodilé záběry dálničních kamer, jejichž funkcí je kontrolovat zaplacení mýtného. Pokud nebudou na rizikových místech instalovány kamery sledující způsob jízdy, tak zůstane bez postihu spousta přestupků jako například „myšky“, nedodržování odstupu atd. Agresor, který předjede řidiče a zadupne brzdu, je potrestán, jenom když existuje o jeho stylu jízdy záznam nebo jsou k dispozici svědci. Jinak padne vina na člověka, který nedobrzdil a narazil na zadní část vozu agresora.
* LN Platí rčení, že silný vůz si pořizují lidé s mindrákem?
Nelze posuzovat charakter člověka podle auta. Ale spousta lidí, zejména těch, kteří neoplývají racionálním egem, staví navenek právě atributy společenského postavení a mezi ně patří i luxusní auto. Na druhou stranu je nutné říct, že kdo chce dát najevo své postavení a pozici, pořizuje si vůz odpovídající značky a cenové relace. Generální ředitel si nekoupí běžné auto, protože, co by tomu řekli klienti, konkurence nebo obchodní přátelé, kdyby na golf přijel třeba obyčejnou škodovkou.
* LN Dávají naše dopravní předpisy policistům stejné pravomoci jako v Německu či Švýcarsku?
Myslím, že právní normy jsou relativně dostatečné, ale zhoubná je nízká vymahatelnost práva. Proč třeba ve Švýcarsku zaplatil český řidič 5000 franků za nadměrnou rychlost v tunelu. A to šlo jen o kauci na pokutu, která bude následovat podle výše platu. Důvodem chabé vymahatelnosti práva je také nízká aktivita soudců při řešení dopravních přestupků. Proč například nejsou v Praze a v dalších velkých městech specializované soudy, které by ve zkráceném řízení vynesly rozsudek. Trest je účinný, když přijde co nejdříve.
* LN Proč mají policisté nízkou autoritu?
Podle evropských statistik máme druhý největší počet policistů na počet obyvatel. Ale kde jsou? Když jsme byli nedávno na Slovensku, tak nás minimálně třikrát kontrolovali, policisté měli dalekohledy a sledovali, jestli mají řidiči zapnuté pásy a dálniční známku, podle hlášení v rádiu jsme věděli, že na frekventované cestě do Tater jezdí civilní vůz a měří rychlost. Člověk měl jistotu, že provoz je pod kontrolou. Pozici našich policistů zpochybňují i poslanci, když například nechávají v platnosti tzv. institut osoby blízké. Jeho využitím lze velmi jednoduše uniknout trestu za přestupek, přitom je všeobecně známé, že se zneužívá. Autoritu podrývá také fakt, že i když policisté zastaví řidiče ihned po přestupku, stačí, aby odmítl projednat přestupek v blokovém řízení a nezaplatil pokutu. Případ musí řešit úředníci obce ve správnímu řízení. Ti to ale často ani nestihnou ve stanoveném termínu a přestupek je promlčen. Stejně nepříznivě působí oslavování kloučků, kteří jezdili s ukradeným autobusem. V televizi pak šéf dopravní firmy řekne, že by takového kluka hned přijal, protože má řízení v krvi. Takový přístup samozřejmě svádí k napodobování. Podle mě by měl kluk dostat výstrahu v podobě zákazu řízení do 25 let. Podobně škodlivé je veřejné vychloubání celebritek, za kolik minut dojedou třeba do Plzně a jak jim stačilo usmát se na policistu a vše jim odpustil. Kdyby je postihl stejně jako ve Francii, kde policie sebrala fotbalistovi Barošovi kvůli rychlé jízdě auto a ještě šel k soudu, nevnímala by veřejnost celebritky jako hrdiny, ale jako pachatele.
***
OSOBNOST
MARTIN KOŘÁN,
* 1947, Praha
* Obor psychologie absolvoval na
FF UK v roce 1972, kandidát
psychologických věd od roku 1986
* Soudní znalec v oboru klinické
a dopravní psychologie
* Ve Výzkumném ústavu
psychiatrickém pracoval v letech
1971 až 1976 jako asistent, po
promoci vědecký aspirant -
z politických důvodů nepovoleno
obhájit
*Od roku 1977 až do roku 1992
zastupující primář Ústředního
lékařsko-psychologického oddělení
v Ústřední vojenské nemocnici
* Nyní primář Oddělení klinické
psychologie Nemocnice Na
Homolce Praha
* Místopředseda Asociace
dopravních psychologů, od roku
2005 člen Standing Committee
Trafic Psychology za ČR
* Stálý delegát za ČR na valných
shromážděních Evropské federace
psychologických asociací
