* LN Čekal jsem, že se do médií vrátíte spíš jako šéfka nějaké nové digitální televize. Proč jste se rozhodla pro papír?
Ano, televize je modernější nosič, ale papír ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Jde o to, využít potenciál, který nabízí. Kromě toho, od odchodu z Novy tvrdím to samé – že do digitálních kanálů zatím jít nechci. Už tehdy jsem těsně propásla žádost o digitální licenci, a teď se ukazuje, že to taková chyba zase nebyla. Na digitální kanály je brzo ne proto, že by tomu neodpovídaly technologie, ale nepřeje tomu situace. Svůj návrat do médií bych nenazvala překvapivým, navíc jsem víceméně neodešla. Dělala jsem mediální poradenství, přednášela jsem o řízení médií na Karlově univerzitě, sem tam nějaká publikace. Když strávíte v médiích sedmnáct let, kontakt ztratit nemůžete.
* LN Jaké cíle máte v Ringieru?
Zvažuji, nakolik mám být konkrétní, jsme v konkurenčním prostředí a i naznačování je někdy nebezpečné. Na Ringieru si cením zejména toho, že je nadnárodní, dává možnost přesahu, výměny souvislostí i určité nezatíženosti, která je s malým českým trhem zákonitě spojena. Můj příchod je spjat s očekáváním, že se firma bude vyvíjet. Příští rok bude Ringier v mediálním podnikání 175 let. To je výhoda i závazek. Naznačuje, jak firma uvažuje, je to běh na dlouhou trať a s tím se pojí, jak hodnotí projekty, jak k nim přistupuje. Ptáte-li se, zda není firma Ringier příliš konzervativní, řekla bych, že slovo „příliš“ není na místě.
* LNV únoru narostl prodej konkurence Blesku až o 68 %, v důsledku smrti Karla Svobody. Co to ukázalo pro budoucnost Blesku?
Bavíme se o výjimečné události, která abnormálně zvýšila prodej všech bulvárních deníků. Teď jsme se všichni vrátili k číslům, v nichž jsme byli předtím. České bulváry jsou si blízké zaměřením, ale rozdíly mezi nimi existují. Šíp je tvrdý, snaží se jít až na hranu, což Blesk nedělá, je v protipozici. Aha! každou chvíli neví, jestli je na té, nebo na té straně. Aha! i Šíp navíc masivně inzerují, mají kampaně mnohonásobně dražší, než by odpovídalo nejen jejich tržní pozici, ale i ekonomice věci. Myslím, že podnikání musí stát na zdravých základech. Pokud Aha! dalo loni na reklamu přes 230 milionů, je to nezdravé podnikání, jež se z dlouhodobého hlediska musí někde projevit.
* LN Kdyby Blesk neinzeroval v televizi jako jeho konkurenti, uškodilo by mu to dlouhodobě?
Blesk od začátku roku do minulého týdne televizní reklamu vůbec neměl. Není v tom nic jiného než rozhodnutí chovat se racionálně. Televizní reklama je určitě důležitá – Nova zase naopak inzeruje v denících –, ale záleží na míře, jestli je to několik desítek, nebo několik stovek milionů. To je věc zákonitostí, okamžité situace a taky zvládnutí profese. Blesk TV reklamu nezatracuje, používá ji a používat bude, ale ve zdravé míře.
* LN Kromě ABC meziročně klesl náklad všech titulů Ringieru ČR. Včetně portfolia Blesku – Hobby, Křížovky, Blesk pro ženy... Neuvažujete o jeho redukci?
Ne. Ukázalo se, že potenciál značky Blesk je veliký, princip je správný. Určitý pokles je zákonitý, v Česku je časopisecký trh poměrně obsazený, vysoce konkurenční.
* LN Ani televizních průvodců s programem nemáte málo...
Globálně ano, opět velká konkurence, ale jako celek jsou televizní guidy plusové. Každý je jinak zaměřen a své čtenáře si nachází. Už před rokem, kdy začínal třeba TV Max, se zdálo, že trh je obsazen, přesto nový produkt s novým nápadem – třeba menším formátem – dokázal čtenáře strhnout. Což je svým způsobem odpověď na mnohé o tisku obecně. Často je to věc nápadu, rychlosti, okamžitého využití toho, co čtenář chce.
* LN Navíc orientovat obsah časopisů celý na program televize je skoro vždy sázka na jistotu, ne?
V každé domácnosti je dnes nejméně jeden, často dva televizory, TV program je proto základní výbavou, kterou může tisk pohodlně nabídnout. Do budoucna se to umocní nástupem digitálních kanálů, které budou potřebovat velkou informační podporu. Je jednoznačně prokázáno, že jste-li tiskem podporován, i televizi, která má milionové sledovanosti, to pomáhá. Až se TV trh rozdrobí, stejně jako dnes trh tištěných médií, zpětně to ovlivní i tištěný trh. Jakmile vzniknou specializované televize, budou vznikat i specializovanější guidy.
* LN Měl by být Ringier dál přítomný na trhu bezplatných deníků?
Co se týče bezplatných deníků, Česko malinko předběhlo dobu. Kromě připravenosti inzerentů jde i o to, jak se potenciální čtenáři přepravují do práce, kde vůbec můžou k bezplatnému deníku přijít, jak ho vnímat, to vše se vyvíjí.
* LN Přesto zde existují tři bezplatné listy, bude se 24 hodin rozšiřovat z Prahy i do ostatních měst?
Uvažujeme o různých variantách. Tím, že jsem některé věci převzala jako danost, spíš se rozhlížím, co za dané situace mohu. Přesto bych byla radši, kdyby spuštění bezplatného deníku bylo teprve před námi.
* LN Je deník 24 hodin v plusu?
Není.
* LN Uvažujete i o jeho ukončení?
Zatím ne.
* LN Jiný titul Ringieru, časopis ABC, oslavil padesát let. Zůstane dál u vystřihovánek, nebo se obrátí k moderním technologiím?
Určitě by byla chyba zůstat jen u vystřihovánek. Ale zrušit je a přetočit pouze k digitálním hrám, to je druhý extrém. Musíme vycházet z toho, co deseti- až dvanáctiletí kluci chtějí. Kromě záliby v digitálních hrách mají pořád potřebu tříbit svou manuální zručnost, potřebují si věci ohmatat, dostat se k nim svou cestou. Vystřihovánka toto nabízí. I v digitálním věku si i jako rodič myslím, že kromě her na počítači jsou vystřihovánky potřeba. Chceme-li přímý důkaz kromě čtenářských ohlasů, letos vyšla velká knížka vystřihovánek (kompletní městská památková rezervace od architekta Richarda Vyškovského, pozn. red.) a na základě pozitivních výsledků se chystá druhá.
* LN Týdeník Reflex rozšiřuje svou působnost o knihy, DVD, akce. Je tohle budoucí cesta pro tisk?
Reflex je kult. Nikdy nebude masovým titulem, ale doufám, že inteligentních čtenářů, jimž jde o věc a kteří žijí ve více prostorech, bude v Česku vždy dost. Redakce Reflexu je schopna oslovovat je nejrůzněji, myšlenkové zázemí na to má. V čemkoli, co dokáží vymyslet, je budu podporovat, ne brzdit.
* LN Mluvili jsme o konzervativnosti Ringieru. Co se týče přítomnosti na internetu, šéfredaktor Blesku Vladimír Mužík dokonce míní, že Ringier na webu spí.
To si myslím také, jde jen o správnou rozvahu, jakou hmotu prostředků tímto směrem vrhnout. Je rok 2007, přítomnost i budoucnost internetu se prokazuje, přestože vize, že všechno se překlopí do elektronické podoby, nenastává. Proto se i firma Ringier začíná tímto směrem rozhlížet. Nejde jen o to, překlápět na internet obsah tištěných titulů, ale využít přednosti internetu a obsah mu ušít na míru.
* LN Vstoupí Ringier na český televizní trh?
Ringier bude vždy zvažovat všechny varianty mediálního podnikání. Nicméně Ringier působí v desítkách zemích, a postup v každé z nich musí být logicky jiný. V Česku je situace na televizním trhu obtížně definovatelná a předpovídatelná, což pro nás znamená jediné: rozhlížet se a ve správném okamžiku zhodnotit, jestli je už čas. Ale využít i možností televize budu vždycky vlastníkům doporučovat.
Ano, televize je modernější nosič, ale papír ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Jde o to, využít potenciál, který nabízí. Kromě toho, od odchodu z Novy tvrdím to samé – že do digitálních kanálů zatím jít nechci. Už tehdy jsem těsně propásla žádost o digitální licenci, a teď se ukazuje, že to taková chyba zase nebyla. Na digitální kanály je brzo ne proto, že by tomu neodpovídaly technologie, ale nepřeje tomu situace. Svůj návrat do médií bych nenazvala překvapivým, navíc jsem víceméně neodešla. Dělala jsem mediální poradenství, přednášela jsem o řízení médií na Karlově univerzitě, sem tam nějaká publikace. Když strávíte v médiích sedmnáct let, kontakt ztratit nemůžete.
* LN Jaké cíle máte v Ringieru?
Zvažuji, nakolik mám být konkrétní, jsme v konkurenčním prostředí a i naznačování je někdy nebezpečné. Na Ringieru si cením zejména toho, že je nadnárodní, dává možnost přesahu, výměny souvislostí i určité nezatíženosti, která je s malým českým trhem zákonitě spojena. Můj příchod je spjat s očekáváním, že se firma bude vyvíjet. Příští rok bude Ringier v mediálním podnikání 175 let. To je výhoda i závazek. Naznačuje, jak firma uvažuje, je to běh na dlouhou trať a s tím se pojí, jak hodnotí projekty, jak k nim přistupuje. Ptáte-li se, zda není firma Ringier příliš konzervativní, řekla bych, že slovo „příliš“ není na místě.
* LNV únoru narostl prodej konkurence Blesku až o 68 %, v důsledku smrti Karla Svobody. Co to ukázalo pro budoucnost Blesku?
Bavíme se o výjimečné události, která abnormálně zvýšila prodej všech bulvárních deníků. Teď jsme se všichni vrátili k číslům, v nichž jsme byli předtím. České bulváry jsou si blízké zaměřením, ale rozdíly mezi nimi existují. Šíp je tvrdý, snaží se jít až na hranu, což Blesk nedělá, je v protipozici. Aha! každou chvíli neví, jestli je na té, nebo na té straně. Aha! i Šíp navíc masivně inzerují, mají kampaně mnohonásobně dražší, než by odpovídalo nejen jejich tržní pozici, ale i ekonomice věci. Myslím, že podnikání musí stát na zdravých základech. Pokud Aha! dalo loni na reklamu přes 230 milionů, je to nezdravé podnikání, jež se z dlouhodobého hlediska musí někde projevit.
* LN Kdyby Blesk neinzeroval v televizi jako jeho konkurenti, uškodilo by mu to dlouhodobě?
Blesk od začátku roku do minulého týdne televizní reklamu vůbec neměl. Není v tom nic jiného než rozhodnutí chovat se racionálně. Televizní reklama je určitě důležitá – Nova zase naopak inzeruje v denících –, ale záleží na míře, jestli je to několik desítek, nebo několik stovek milionů. To je věc zákonitostí, okamžité situace a taky zvládnutí profese. Blesk TV reklamu nezatracuje, používá ji a používat bude, ale ve zdravé míře.
* LN Kromě ABC meziročně klesl náklad všech titulů Ringieru ČR. Včetně portfolia Blesku – Hobby, Křížovky, Blesk pro ženy... Neuvažujete o jeho redukci?
Ne. Ukázalo se, že potenciál značky Blesk je veliký, princip je správný. Určitý pokles je zákonitý, v Česku je časopisecký trh poměrně obsazený, vysoce konkurenční.
* LN Ani televizních průvodců s programem nemáte málo...
Globálně ano, opět velká konkurence, ale jako celek jsou televizní guidy plusové. Každý je jinak zaměřen a své čtenáře si nachází. Už před rokem, kdy začínal třeba TV Max, se zdálo, že trh je obsazen, přesto nový produkt s novým nápadem – třeba menším formátem – dokázal čtenáře strhnout. Což je svým způsobem odpověď na mnohé o tisku obecně. Často je to věc nápadu, rychlosti, okamžitého využití toho, co čtenář chce.
* LN Navíc orientovat obsah časopisů celý na program televize je skoro vždy sázka na jistotu, ne?
V každé domácnosti je dnes nejméně jeden, často dva televizory, TV program je proto základní výbavou, kterou může tisk pohodlně nabídnout. Do budoucna se to umocní nástupem digitálních kanálů, které budou potřebovat velkou informační podporu. Je jednoznačně prokázáno, že jste-li tiskem podporován, i televizi, která má milionové sledovanosti, to pomáhá. Až se TV trh rozdrobí, stejně jako dnes trh tištěných médií, zpětně to ovlivní i tištěný trh. Jakmile vzniknou specializované televize, budou vznikat i specializovanější guidy.
* LN Měl by být Ringier dál přítomný na trhu bezplatných deníků?
Co se týče bezplatných deníků, Česko malinko předběhlo dobu. Kromě připravenosti inzerentů jde i o to, jak se potenciální čtenáři přepravují do práce, kde vůbec můžou k bezplatnému deníku přijít, jak ho vnímat, to vše se vyvíjí.
* LN Přesto zde existují tři bezplatné listy, bude se 24 hodin rozšiřovat z Prahy i do ostatních měst?
Uvažujeme o různých variantách. Tím, že jsem některé věci převzala jako danost, spíš se rozhlížím, co za dané situace mohu. Přesto bych byla radši, kdyby spuštění bezplatného deníku bylo teprve před námi.
* LN Je deník 24 hodin v plusu?
Není.
* LN Uvažujete i o jeho ukončení?
Zatím ne.
* LN Jiný titul Ringieru, časopis ABC, oslavil padesát let. Zůstane dál u vystřihovánek, nebo se obrátí k moderním technologiím?
Určitě by byla chyba zůstat jen u vystřihovánek. Ale zrušit je a přetočit pouze k digitálním hrám, to je druhý extrém. Musíme vycházet z toho, co deseti- až dvanáctiletí kluci chtějí. Kromě záliby v digitálních hrách mají pořád potřebu tříbit svou manuální zručnost, potřebují si věci ohmatat, dostat se k nim svou cestou. Vystřihovánka toto nabízí. I v digitálním věku si i jako rodič myslím, že kromě her na počítači jsou vystřihovánky potřeba. Chceme-li přímý důkaz kromě čtenářských ohlasů, letos vyšla velká knížka vystřihovánek (kompletní městská památková rezervace od architekta Richarda Vyškovského, pozn. red.) a na základě pozitivních výsledků se chystá druhá.
* LN Týdeník Reflex rozšiřuje svou působnost o knihy, DVD, akce. Je tohle budoucí cesta pro tisk?
Reflex je kult. Nikdy nebude masovým titulem, ale doufám, že inteligentních čtenářů, jimž jde o věc a kteří žijí ve více prostorech, bude v Česku vždy dost. Redakce Reflexu je schopna oslovovat je nejrůzněji, myšlenkové zázemí na to má. V čemkoli, co dokáží vymyslet, je budu podporovat, ne brzdit.
* LN Mluvili jsme o konzervativnosti Ringieru. Co se týče přítomnosti na internetu, šéfredaktor Blesku Vladimír Mužík dokonce míní, že Ringier na webu spí.
To si myslím také, jde jen o správnou rozvahu, jakou hmotu prostředků tímto směrem vrhnout. Je rok 2007, přítomnost i budoucnost internetu se prokazuje, přestože vize, že všechno se překlopí do elektronické podoby, nenastává. Proto se i firma Ringier začíná tímto směrem rozhlížet. Nejde jen o to, překlápět na internet obsah tištěných titulů, ale využít přednosti internetu a obsah mu ušít na míru.
* LN Vstoupí Ringier na český televizní trh?
Ringier bude vždy zvažovat všechny varianty mediálního podnikání. Nicméně Ringier působí v desítkách zemích, a postup v každé z nich musí být logicky jiný. V Česku je situace na televizním trhu obtížně definovatelná a předpovídatelná, což pro nás znamená jediné: rozhlížet se a ve správném okamžiku zhodnotit, jestli je už čas. Ale využít i možností televize budu vždycky vlastníkům doporučovat.
