„Rozhodně to neznamená, že by se vzdával nebo bál. Jen došel k logickému závěru, že by teď bylo lepší, kdyby se moc neukazoval, aby nezvyšoval napětí,“ citoval deník The Financial Times Modžtabu Váhedího, šéfredaktora íránského deníku Aftáb-e Jazd. „Po volbách měl za to, že je všechno jasné, a začal mluvit o tom, co všechno udělá. Jen tím ale přivedl lidi do varu.“
Hamíd-Reza Tarágí, jeden z Ahmadínežádových politických stoupenců, novinářům potvrdil, že se teď vláda snaží „za každou cenu vyhnout konfrontacím s táborem poražených“. Navíc, dodal, prý má i spoustu jiných starostí: „Dává se dohromady nový vládní kabinet,“ řekl. „Teď opravdu není čas na řečnění.“
Krátce po volbách odcestoval staronový íránský prezident na ekonomický summit do Ruska. Odtamtud pak vyzval své stoupence, aby vyšli do ulic a protestovali proti demonstracím tábora poraženého rivala Míra Hosejna Músávího. Na tiskové konferenci přirovnal Ahmadínežád situaci v Íránu k fotbalovému zápasu -poražený se cítí ukřivděný a hádá se. O opozici pak mluvil jako o „póvlu“. To demonstranty v Teheránu dopálilo. „Nejsme póvl!“ stálo druhý den na desítkách transparentů. Situaci museli žehlit prezidentovi poradci. Od té doby se Ahmadínežád raději zdržuje silných výrazů.
