Počet akutních lůžek se na konci roku podle Ústavu zdravotnických informací ustálil na čísle 52 590. Oproti roku 2009 o 1126 méně. Systém se tak samovolně už několik let redukuje a odpovídá trendu, který rozvířil diskuse ve všech zařízeních. A tím je plánované rušení akutních lůžek či jejich transformace na lůžka následné péče. Ministerstvo zdravotnictví plánuje takto v následujících letech zasáhnout u zhruba 10 tisíc postelí.
Na tom, že má zdravotnictví málo lůžek následné a sociální péče, a naopak přebytek akutních lůžek, se shodne většina odborníků. Názory se ale liší v tom, co s tím. Největší obavy panují z plošného rušení. VZP, kraje i nemocnice teď připravují analýzy. Finální číslo lůžek vhodných k proměně nebo zrušení tak může být jiné než odhady.
O tom svědčí i opatrnost krajů i nemocnic v odhadech a plánech. „Musí to být proces, který mění strukturu lůžkové péče a její souvislosti. Lze ho sice racionalizovat a urychlit, ale aby se lůžka akutní péče dala uvolnit, musí se nejdříve zafinancovat lůžka následné péče. Nejdřív je potřeba prostředky dát a pak se teprve dají získat zpět,“ pochybuje o efektivitě rušení místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Z ušetřených peněz by měli profitovat pacienti. Důležité je, aby základní akutní péče zůstala všude zachována. To si myslí hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Pacienti by se neměli bát, že kvůli operaci slepého střeva budou muset přes půlku republiky. „Je spíš otázka, zda je nemocnice kvalitní, nebo ne. Nerozhoduje, jestli má málo nebo hodně postelí,“ zdůrazňuje Běhounek.
