PRAHA Stavby velkých akvaparků a plaveckých areálů se v Česku nevyplatí. Developeři o tento typ investic zájem nemají, protože návratnost je minimální, a města stavby nových koupališť i dostavby starých odkládají a těžko shánějí peníze.
„Když už má developer finanční prostředky, raději postaví byty, kde má návratnost investice jistou v krátkodobém horizontu. U akvaparku je návratnost zhruba za 20 až 25 let,“ říká vedoucí výzkumu Alexander Rafajlovič z investiční poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Developeři narážejí také na problém, jak sehnat větší pozemek (10 až 15 tisíc metrů čtverečních), který by byl na stavbu akvaparku potřeba.
Města staví ztrátové projekty Investorem, který disponuje potřebnými pozemky a který nespěchá na rychlou návratnost vložených peněz, je tedy město.
Podle Tomáše Kulmana z konzultantské společnosti KPMG jsou však projekty připravené z veřejných zdrojů těžce ztrátové a musí se ještě dlouho po otevření dotovat. „Města je koncipují jako taková vylepšená koupaliště, bez nápadu a kvalitního marketingu. Soukromí investoři mají mnohem lépe zvládnuté projekty, které jsou více konkurenceschopné,“ vysvětluje Kulman a dodává, že při stavbách plaveckých areálů z veřejných peněz hrají roli spíš zájmy činovníků města. Nevadí, že budou prodělávat a nebudou provozně udržitelné, stát to zaplatí.
Ztrátový bude podle Kulmana i plavecký areál, který se má v létě začít stavět v Praze 11 - Chodově. Dostavěn bude zhruba do dvou let. Městská část investuje do stavby bazénu a sportoviště asi 320 milionů korun bez DPH, jak řekl starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. Původně to měl být akvapark za 650 milionů korun, od tohoto plánu však radnice nakonec ustoupila. Areálu navíc již před jeho realizací vyrostla konkurence v podobě blízkého akvaparku v Čestlicích.
Dalším podobným projektem je plavecký areál Šutka v Praze 8-Troji, za který pražský magistrát zaplatí 650 milionů korun. „Hlavní město Praha má shromážděné finanční prostředky na zahájení výstavby v roce 2010, ostatní náklady budou řešeny v rozpočtu na příští roky,“ sdělil LN ředitel odboru městského investora Jiří Toman.
Krytý plavecký bazén Šutka se v Troji začal stavět už v roce 1987. Stavba byla pozastavena po roce 1989, když v rámci restitucí podal soukromý vlastník žádost o navrácení příslušných pozemků. Soud trval řadu let a pozemky byly nakonec vráceny majiteli.
Vroce 2001 rozhodl pražský magistrát pozemky vykoupit, ale vzhledem k vysoké ceně za dostavbu se o realizaci definitivně rozhodlo teprve roku 2007. Pražský magistrát vypsal výběrové řízení na dodavatele stavby. To bude dokončeno rozhodnutím rady v červenci nebo v srpnu.
S půlročním zpožděním otevřel letos v dubnu akvapark v brněnských Kohoutovicích. Brno do něj investovalo 211 milionů korun.
Zhruba před rokem uvedlo do provozu akvapark také město Olomouc. Stavba začala v roce 2007 a vyžádala si 497 milionů korun. „Návštěvnost areálu by mohla být lepší,“ připustil hlavní manažer zařízení Dalibor Přikryl.
Malá koupaliště se uživí Odborníci se shodují, že poptávka po koupání v Česku je velká. Menší koupaliště se hojně staví po celé republice. Protože ceny vstupného mají nepoměrně nižší než velké akvaparky, o pravidelné návštěvníky nemají nouzi.
„Návštěva akvaparku je spojena spíš s nevšední zábavou, kterou si lidé dopřávají jen jednou za čas,“ říká Rafajlovič. Většinou taková výprava zahrnuje nakupování, návštěvy restaurací a další přidružené aktivity.
