Album

Postava nadávajícího seniora už dnes patří do panoptika lidových typů, něco jako Kolombína nebo zpívající popelář. Ale Vlasta Třešňák je jednak houby důchodce (na obalu věru nevypadá na pondělních šedesát – sláva, mnoga ljeta, mazel tov!) a jednak velmistr úšklebků. Ofrňuje a posmívá se vytříbenými slovy: v tom navazuje nové album Němý suflér na předchozí Inventuru (2005) a Skopolamin (2007). Třešňák má za zády bluesrockové trio, ani hostující saxofonista Jan Štolba nepřetahuje tvar daleko za hranice žánru. Ale na rozdíl od tolika bluesových chrapláků je Třešňák autor srostlý s potřebou bájit o podstatném. Song s libozvučným názvem Krkla vypadá zprvu jako portrét tanečnice u tyče, pak se obraz rozkryje: „Stranu neodsuneš stranou / ztloustla, tláská svoje děti / krkla, dožere se manou / papá od desíti k pěti!“ Komu se při Němém suflérovi zasteskne po dávném repertoáru, může se těšit: na červen se chystá dvojkompakt Zeměměřič atd. – Nahrávky 1978, kde spolu s prvním Třešňákovým albem vycházejí prozkoumané „legendární Hájkovy pásky“. Třešňák Band: Němý suflér CD vydal Galén, 2010