Generál Pavel obdržel jedno z nejvyšších amerických vyznamenání Řád Záslužná legie |
Osm let spolu chodili na školu, bok po boku také na přelomu let 1992 a 1993 evakuovali francouzské vojáky základny Karin na území rozpadající se Jugoslávie. Za tento hrdinský čin byli posléze mimo jiné vyznamenáni francouzským válečným křížem. Plukovník ve výslužbě Karel Klinovský a generál Petr Pavel se znají dobře.
„Kvůli jeho vytíženosti a odloučenosti je náš styk teď bohužel hodně omezený. Věřím, že se to zlepší po jeho návratu,“ říká Klinovský v rozhovoru pro Lidovky.cz. Zároveň přibližuje, jakou poctu představuje vyznamenání, které Pavel před několika dny obdržel.
Český generál převzal Řád Záslužná legie (Legion of Merit), nejvyšší americké ocenění, které je možné udělit cizincům, minulý čtvrtek. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford mu ho udělil za působení na vedoucí pozici ve struktuře NATO.
Lidovky.cz: Co pro vojáka, potažmo pro Českou republiku, znamená takové ocenění?
Prvně to Petru Pavlovi hrozně přeji. Každý stát má své nejvyšší vyznamenání. Aby ho dostal cizinec, je naprosto zřídkavé. Američané jsou velice vybíraví, pečliví v tom, komu to dají.
Lidovky.cz: Je podle vás toto vyznamenání na uniformě generála Pavla zaslouženě?
Nejspíš musel projít sítem kritérií a hodnocení, která sama o sobě ukazují na to, že si to zaslouží. Že si to zaslouží, víme asi všichni, kdo v téhle branži děláme. Myslím, že nejen pro nás v armádě, ale pro celou republiku udělal neskutečně hodně. Neznám dalšího člověka, kdo by si to zasloužil více než on.
Lidovky.cz: V čem je výjimečný?
Vojenská diplomacie. Jeho vystupování, slušnost, schopnost přesvědčovat lidi, argumentovat. V tomhle u nás v tu dobu (kdy se dostal do vedení NATO – pozn. red.), a možná i dnes, neměl konkurenci.
Lidovky.cz: A jeho konkrétní přínos?
Doba, po kterou on je nejvyšším vojákem NATO, asi nebyla lehká, vzhledem k situaci, která je nyní ve světě. Asi nebylo lehké ukormidlovat organizaci po vojenské stránce, aby nedošlo k žádnému velkému konfliktu zbytečně, aby se dalo reagovat na hrozby. NATO není neměnná součást, je to živý organismus. K tomu, jak se nyní posilují některé směry v NATO nebo jak státy přispívají větším finančním příspěvkem, musel výraznou měrou přispět, zdůvodňovat, vysvětlovat. Ta několikaletá práce se odrazila v tom, že mu bylo uděleno toto vyznamenání.
Karel Klinovský
|
Lidovky.cz: Může voják ve své kariéře dosáhnout vůbec ještě větší pocty?
Samozřejmě že může. Pocty pro vojáka nejsou jen to, že dostane medaili. Jsou i v boji, že se mu podaří zachránit kamaráda nebo splnit úkol za cenu nasazení života. Těch oblastí je více. Pokud se ale bavíme o tom, jak je kdo ohodnocen, na tomto – medailovém – poli to je naprosto výjimečné.
Lidovky.cz: Může se toto výjimečné ocenění odrazit i ve vzájemných česko-amerických vztazích?
Nejsem schopen to posoudit. Ani o tom nyní nechci spekulovat.
Lidovky.cz: S generálem Pavlem se znáte dlouhá léta. Jak byste jej charakterizoval?
Je čestný, zásadový, vždycky byl cílevědomý. Jeho otec byl také plukovník v armádě, možná mu i on poradil a dal mu nějaké ty rady do profesního života. Vždycky si stanovoval konkrétní cíle. V tom byl odlišný od mnoha vrstevníků, kteří byli mělčí.
Lidovky.cz: Jste v kontaktu?
Byť nás vojenský osud rozhazoval po různých destinacích, tak jsme v kontaktu zůstávali. Jsme pořád přátelé. Teď ale bohužel především kvůli jeho vytíženosti a odloučenosti je náš styk hodně omezený. Věřím, že se to zlepší po jeho návratu, což už je za necelého půl roku.
Dívali jsme se na zvěrstva, zbraň byla jen pro sebeobranu, říká veterán balkánských misí |
Lidovky.cz: Zmínil jste, že generál Pavel má před sebou poslední půlrok v čele NATO. Je reálné, aby Česko mělo v budoucnu ve vedení této organizace dalšího zástupce?
Já se toho asi nedožiji. Už jen to, že byl prvním předsedou vojenského výboru z bývalého východního bloku, bylo výjimečné. S ohledem na to, že tehdy byly tlaky na to, aby to byl někdo z „významnější“, větších země, si nemyslím, že bychom v následujících patnácti dvaceti letech byli postaveni před volbu, že bychom někoho museli určit, aby se na tento post dostal.