LONDÝN Na začátek Mezinárodního astronomického roku, který byl zahájen včera, si britská Královská astronomická společnost přichystala historické překvapení. Do jejího časopisu připravil historik Allan Chapman studii o nálezu dokumentů, které mají dokládat britské astronomické prvenství v pozorování Měsíce dalekohledem. Šampionem ostrovní říše se stal Thomas Harriot (1560-1621). Tento šlechtic si v roce 1609 pořídil z Holandska technickou novinku, dalekohled, a brzy ho namířil na naši oběžnici. O několik měsíců tak předběhl Galilea Galileiho, který si vzhledem ke své finanční situaci musel dalekohled sám postavit. Harriot ovšem nebyl neschopný, stál například na špici tehdejšího bádání v optice i v matematice.
Vědě se však věnoval pouze z vášně. Neměl potřebu publikovat, a tak jeho práce z valné části zapadla.
