Zdá se, že hrozba plošného kácení alejí podél silnic I., II. a III. třídy je alespoň do doby, než se podaří všechna stromořadí kolem českých silnic zmapovat, zažehnána. Přispěla k tomu řada petic i prohlášení různých politiků, kteří se shodují na systémovém řešení situace.
Záměr vykácet do konce letošního roku více než 9000 stromů kritizovala také Česká komora architektů ve svém stanovisku z 12. března. ČKA je jakožto samosprávný orgán pověřena ze zákona mimo jiné i péčí o stavební kulturu a ochranu veřejných zájmů v oblasti územního plánování a krajinné architektury. Z této pozice proto komora požaduje, aby jakákoliv rozhodnutí o zásazích do přírodního prostředí a krajiny, v tomto případě kácení alejí a stromořadí, vycházela vždy z kvalifikovaně připravených podkladů a návrhů řešení. Návrhy by měly být vždy řádně odůvodněné a zvážené v širších krajinných a urbánních souvislostech. Hodnota alejí a stromořadí je neoddělitelně spjata s konkrétními místy a regiony, a nelze ji tedy odvozovat od ceny jednotlivých stromů bez přihlédnutí k širšímu krajinnému kontextu.
Alej je přírodním fenoménem, příznakem kulturní a civilizační úrovně národa, identifikačním faktorem vztahu člověka a společenství ke krajinnému a urbánnímu prostředí. Je také významným architektonickým prvkem, orientačním prvkem v krajině atd. Stromy v alejích sice mohou ohrozit životy řidičů, ale mohou sloužit i jako větrolamy, slunolamy, sněhové zábrany nebo mohou působit pozitivně na psychiku člověka. Všichni si uvědomují, že aleje stárnou, jednotlivé změny však musí být posuzovány individuálně.
O autorovi| Markéta Pražanová, tisková mluvčí České komory architektů
