Mandelova země nebyla "afrika", jako Israel není "orient".
Afrikánský systém byl i lepší, než ten britský. Byl inkulturován na úroveň a ment. kapacitu obyvatel. A fungoval, prosperoval. Briti museli hubit ženy s dětmi v lágrech infekcemi , aby dostali hrdé afrikánce na kolena. Stejně i kooperace s neafrikánci. Pokusy o jejich povznesení selhaly už dávno, kdy byla volná zemědělská půda, ale v péči afričanů se obratem změnila v poušť. Nové ideje vnesla televize, do té doby domorodec celkem nezkažen ač nikoliv mírumilovný. Ale převahu respektoval, policie nepředváděla na stanice, ale vozila do buše. Tam stačí vyklopit, neuteče nikdo. Odborníci by měli zmínit plány Mr.Kissingera, asi to myslel dobře, asi to jinak nešlo. Leč cesta lidskoprávní zlomila co ještě fungovalo. Podobně od rakousko-uherských časů (Masaryk s Benešem na změny neměli čas) , česko doma nebojuje. Podobně v tradici afrikánské jsou to spíše jen policejní konflikty. Není to obvyklá afrika. Podobně sepětí s Izraelem, na místě nápadné, v mediích asi moc složité vazby. Pohřby neděláme, jen kremace, odpudivé. Jednak nám nemilá připomínka smrtelnosti, jednak pod kobercem rodinného života se často nadouvá nějaký ten násilný krvavý a zbytečný potrat. Tak chybí i řečníci k funebrácké muzice, ještě horší než parlament, a ten grády má! Odpor k ceremoniím bolševicky vnuceným také dost síla. Možná ale politický IQ vlády na úrovni jejího jazyka a to u nás lůza nikdy funusy, na rozdíl třeba od cikánů, moc neprovozovala. Sousedům na pohřby chodím, ne rád, ale chodím. Tak jednou byla v sudetech rvačka hned při obřadu, jednou veřejné vyhrožování obřad vedoucímu, jednou bitka o dědictví hned po obřadu, asi jako na té české autogramiádě. I dnes by se vlastenec na jihu afriky mohl poučit o řízení státu, podnikavosti populace, spolehlivosti policie SEBEVĚDOMÝCH OBČANECH.