Volební čeština v redakci volebních agentur je ovšem terč jako
kráva na dvoře, ten nelze minout ani slepému. Přirozeně asi nebylo míněno převtělení Benita, už fyzicky to nesedí. Kulturní background p.Babiše je také jiný. Co je komunikováno, je spíše pocit, kdo prožil život po kavárnách, má instinkt. Nezbyl mu sice čas na radikálnější zvelebení rodového majetku, ale baví ho setkání s lidmi a proto zřejmě dělá i tu politiku. Jako hostitel je skvělý. Neviděl jsem p.Babiše ve vteřině útoku, v mé blízkosti knížepán byl zasažen sice jen nezralým polozeleným rajčetem, ale to se člověk dozví až potom. Obstál, bez cukání, bez klausovského natřásání, jen docela klidně, jako šermíř. Nikomu nepřeji, aby byl zasažen i jen rajčetem, ale stabilita se buduje desetiletí, klid nelze doprovázet snahou. Kníže není moje krevní skupina, ač předek můj byl nemanželský, a dostal jak tatínka z dobré profese, tak dříví (sosny) na chalupu. Nedostal pole, aby v panské službě vytrval, ty kupovali až časem. Tak bych třeba nějaké ty geny ještě sehnal. Ale právě pro tu blízkost hlíny se cítím realističtěji. Pracoval jsem co předškolák, v kolektivizaci na věk nešlo brát ohled. Tak vidím, i co se děje ve firmě, jak se dělá práce. U knížetepána docela dobře, u protivníka, žel, velmi smutno. On zisk není všechno, všechno jsou lidé, jejich oddanost, tvořivost, spokojenost, spořivost, účelnost.. a radost z pohledu na hotovou práci. Ne zítra, ale dnes, ne kdesi, ale zde. Stačí mi vzít hroudu země do ruky, a jsem potěšen, nebo se mi tlačí slzy. Což velké komentáře už nepotřebuje. Někomu je ornice ukradená. Třeba doslova.