Fiala za svolavatele mimořádné schůze dolní komory k personální politice Babišovy vlády uvedl, že ODS chce připravit usnesení, které by do budoucna zabránilo kabinetu bez důvěry provádět personální změny.
Babiš před tím uvedl, že vláda žádné politické čistky nedělá a že ji ústava v pravomocích nijak neomezuje. Fiala kontroval, že ústava vůbec nepředpokládá, že by někoho napadlo, že je kabinet v demisi plnohodnotný. Vláda v demisi má existovat podle něho co nejkratší dobu a vše má směřovat k tomu, aby fungovala vláda s důvěrou.
Předseda ODS navíc soudí, že nynější vláda v demisi není běžnou vládou bez důvěry poslanců. „Nejste premiérem, který vedl jednání, aby sestavil koalici,“ řekl Babišovi. Kabinet podle něho vznikl především na základě „ústavní svévole“ prezidenta Miloše Zemana s cílem, aby co nejdříve skončila předchozí vláda v demisi Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Fiala také připomněl Babišovo trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo a podotkl, že kabinet žije s tichou podporou KSČM a SPD. „Zatím je fungování této jednobarevné menšinové vlády s tichou podporou komunistů de facto jakýmsi podvodem na občanech a tato vláda musí být ve všech podstatných věcech zdrženlivá,“ dodal.
Aby se páteční schůze vůbec uskutečnila, bylo by nutné, aby poslanci schválili její program. Pak by také mohli hlasovat o případných navržených usneseních. Nyní mohou vystupovat jen řečníci s přednostním právem.
Bělobrádek: Čistky by měla dělat vláda ANO až s důvěrou KSČM a SPD
Vláda pod vedením šéfa ANO Andreje Babiše by měla podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka přistoupit k politickým čistkám až poté, co dostane důvěru Sněmovny pravděpodobně díky hlasům radikální levice a extremistů, tedy KSČM a SPD.
„Chápu, že jste nedočkaví,“ uvedl k členům vlády Bělobrádek. Zdůraznil ale, že vláda, která nemá důvěru Sněmovny, nemá dělat všechno to, co vláda s důvěrou dolní komory. Měla by podle předsedy lidovců dodržovat i nepsané zvyklosti podobné těm, že se „nesmrká do rukávu a nechodí na záchod na veřejných místech.“ Bělobrádek nynější vládě vytkl, že systemizaci využívá k tomu, aby vyhodila lidi pro osobní spory nebo pro jejich kontakt s nějakou politickou stranou. Jako příklad uvedl postup ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO), který v den nástupu do funkce rozhodl o zrušení sekce ekonomiky a informačních technologií v čele s náměstkem Zdeňkem Adamcem, který podle Bělobrádka ušetřil státu 900 milionů korun.
Předseda poslanců STAN Jan Farský označil za absurdní, jestliže ministři vlády bez důvěry odvolávají někoho pro ztrátu důvěry. „Vláda bez důvěry odvolává někoho pro ztrátu důvěry. Vždyť je to protimluv,“ uvedl Farský k tomu, jak někteří členové kabinetu zdůvodňovali personální změny na svých úřadech.
Například ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) uvedla, že odvolání čtyř náměstků nebylo čistkou, ale snahou zefektivnit činnost ministerstva. Podobně svůj postup hájili ministryně financí Alena Schillerová nebo ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Ministr zahraničí Martin Stropnický odmítl, že by odvolání jeho dvou náměstků bylo nějakou masivní výměnou.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že premiér pravicové opozici vyčetl její kritiku personálních opatření v podstatě slovy: „Proč nám vyčítáte naše exkrementy, když už bylo nakaděno před námi“. Kalousek se pozastavil nad snahou Babiše odstavit šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína. Důvodem prý je snaha dostat GIBS pod vliv ANO.
Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka avizoval, že sociální demokraté předloží novelu služebního zákona, která by podle něho zabránila účelovým změnám systemizace služebních míst na základě politického trička. Šéf Pirátů Ivan Bartoš zpochybnil výběrová řízení na vedoucí pozice, které jednobarevná vláda vypsala. Neexistuje podle něho záruka správného výběru kandidátů.
