Je současný neklid kolem financování Akademie věd jen výrazem osobního strachu lidí v AV o jejich existenci? Je a není, ono totiž ve své podstatě nejde JEN o Akademii, ale jde o to, že se poprvé v historii ČR „balíček“ peněz určený na vědu a výzkum a posílený snad penězi z Bruselu dostal do středu zájmů lidí, kteří v tom vidí poměrně snadnou kořist. Nic proti aplikovanému výzkumu, ale prohlédneme-li si seznam projektů tzv. inovačního výzkumu financovaných MPO, tak skutečně i člověk, který není hluboce informovaný, pochopí, že se nejedná o výzkum, ale o to, co se dříve nazývalo „zlepšovák“. Navíc se tu stát stává dobrovolným sponzorem zlepšovatelského hnutí velkých privátních firem. Je to podivné, já si vždy myslel, že inovace, pokrok jsou v bytostném zájmu firem. Tady u nás je to jaksi pootočené. Za přispění státu, z veřejných peněz se dotuje tato činnost. On to sanuje stát. Nevím, ale toto tak trochu zapáchá. On názor na to, že potřebuje-li ČR základní výzkum, když nejsou Nobelovky, je děsivě nebezpečný. Za chvíli řekneme, že i na VŠ není třeba dělat výzkum, je to zbytečné, a tak jen odučíme bakaláře a hotovo.
Michal Marek, systémový ekolog
Kdo to vymyslel
Co mne momentálně nejvíc žere: plán zavést vstupní turnikety v metru. Chápu, kdo protlačí investici za 2,17 miliard (ono by se to asi nakonec vyšplhalo na těch původně předpokládaných sedm miliard, viz http://www.trolejbusyvpraze.net/blbosti_turnikety1.htm), si na provizi jistě přijde na hezkých pár milionů a jako správný pravičák skutečně věřím, že čím víc milionářů, tím se nám všem bude žít lépe. Ovšem v tomto případě se mi zdá, že ekonomické škody vzniklé už jen každodenními časovými ztrátami milionů cestujících bude obtížné vyčíslit. Mně vychází, že kdyby se každý druhý z asi 3,5 milionu pasažérů, které denně přepraví pražská integrovaná doprava, zdržel jen o pět sekund, ztratili by denně 2400 hodin, jestliže by cena hodiny života průměrného pasažéra byla jen 100 Kč (já si svého času cením podstatně více, ale nešť), byla by roční ekonomická ztráta 175 milionů, kdybychom uvažovali, že průměrná délka lidského života je 26 až 29 tisíc h, pak je to stejné, jako by díky turniketům přišlo každoročně o život asi 30 lidí), a ztráty způsobené další drobnou, ale každodenní buzerací milionů lidí asi vyčíslit nelze. Co proti tomu dělat? Zveřejňovat (opakovaně) jména těch, kteří projekt návratu turniketů do metra propagují a vyzývat (opakovaně) národ, aby se modlil za spásu duší těchto hříšníků, případně ke spáse jejich duší přispěl nějak jinak, podle své nátury a svých možností. (Juj, kdyby tak někdo na někoho ze zastánců turniketů věděl něco, co by budoucího hříšníka včas dostalo do kriminálu nebo alespoň „od válu“, to by bylo něco - nesmrtelná duše hříšníka, 175 milionů korun a 30 lidských životů ročně by bylo zachráněno.)
Jaroslav Flegr, biolog
lidovky.cz
Celé texty a další blogy vědců najdete na www.lidovky.cz/veda
