Nechali byste si operovat slepé střevo od chirurga, který se své specializaci vyučil ve večerním rychlokurzu? Ne? Členové Národní ekonomické rady vlády asi ano, protože doporučují: ať ve školách učí bakaláři s pedagogickým rychlokurzem.
Nemyslím, že by čeští učitelé byli špatní. Nemyslím si ani, že by byli dobří. Stejně jako u jiných oborů odmítám paušalizaci. Každá profese má svou svoloč a svou elitu. Učitelé nejsou výjimkou. Jsou mezi nimi vynikající pedagogové a odborníci. Většina tvoří to, čemu se obvykle říká „slušný průměr“. A zcela zákonitě jsou mezi nimi i učitelé podprůměrní. Tak jako jsou podprůměrní pracovníci v jiných profesích - od popeláře po lékaře.
Nevím, proč se k otázce našeho školství vyjadřuje a usnáší právě Národní ekonomická rada vlády (NERV), když sdružuje odborníky převážně z oborů ekonomických. Pedagogů je v ní pomálu, a to ještě jen vysokoškolských. Obávám se, že za katedrou střední či základní školy stáli členové NERV naposledy v roli zkoušených žáčků a studentíků. Mezi výukou na univerzitě a na základní či střední škole je propastný rozdíl a ten rozhodně nespočívá v tom, že by výuka na nižších stupních školství byla jednodušší. Spíše naopak. Zatímco na vysokých školách je styl výuky „tu máte a hlodejte si“ celkem hojně praktikován a studenti se s ním vzhledem ke svému věku a intelektu obvykle nějak vypořádají, stejný styl výuky na základní či střední škole má fatální následky. Ale tato výhrada neznamená, že by názory NERV nestály za prostudování a zamyšlení.
Karel Čapek tvrdil, že vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se ve škole naučili. V tom by s Čapkem asi souhlasila i NERV, která konstatuje, že nahromadění faktických informací není vzděláním. Vzdělání je mimo jakoukoli pochybnost jakási mnohem vyšší kvalita osvojení nových informací. Té ale nedosáhneme tím, že rezignujeme na osvojování dat a údajů nebo je omezíme na výuku matematiky, angličtiny a základů finančnictví. POCHOPIT leptavé účinky kyseliny sírové je velmi obtížné bez faktických znalostí o síře, kyslíku a vodíku a jejich vzájemných interakcí v molekule kyseliny. ZJISTIT leptavé účinky kyseliny lze i bez těchto fakt - ale může vás to stát třeba kus prstu, což je cena nepříjemně vysoká.
Vzdělání, jakého si považoval Karel Čapek, lze dosáhnout tak, že při vzdělávání nezůstaneme JEN u faktů. Ale ta fakta tam pořád musí být. Jak chceme učit děti využívat informace tvůrčím způsobem, když bychom jim dávali těch informací jen po špetkách? O čem pak budou „tvořivě myslet“? O poslední počítačové hře, posledním oscarovém filmu, posledním zápasu fotbalové Sparty?
Celý text a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
O autorovi| Jaroslav Petr, biolog lidovky.cz
