PRAHA Oproti původním předpokladům bude v příštích dvou letech zahájeno více železničních než silničních staveb. Do roku 2013 se zahájí stavby silnic za 28,64 miliardy korun, zatímco železnic za 32,12 miliardy.
Vyplývá to z takzvané superkoncepce rozvoje dopravy v Česku na roky 2011 až 2025. Dlouho očekávaný dokument z dílny ministerstva dopravy včera resort zveřejnil na svém webu.
Preference železnice je jasně patrná i z přiložených map, kde jsou nově připravované dopravní stavby zaneseny. Zatímco u silniční sítě půjde v příštích letech jen o drobné stavby typu obchvatů a propojek, železniční mapa se může pyšnit více než stokilometrovými úseky nově přebudovávaných tratí. Zelenou dostaly tyto železniční projekty: ještě v letošním roce budou zahájeny práce na třetím koridoru z Prahy přes Plzeň do Chebu a dále do Německa. Modernizace se dočká i horský úsek mezinárodní trati z Českého Těšína do Žiliny či převážně nákladní trať Všetaty-Děčín.
„Máme snahu přetáhnout náklad ze silnic na železnice. K tomu ale potřebujeme kvalitní železniční síť, která nám to umožní. Proto vyšší investice do drah. Navíc od drah jsme si loni při zastavování staveb půjčili peníze, abychom je mohli investovat do silnic. Nyní je tedy vracíme,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.
Silnice ale zkrátka nepřijdou. Kvůli loňskému přesměrování peněz je nyní poměrně hodně úseků rozestavěných. Ty ministerstvo brzdit nechce, a naopak stojí o jejich brzké dokončení. Celkový finanční objem zahájených silničních staveb činí 43,84 miliardy korun a je více než dvojnásobný než u železnic.
Své dálnice či silnice se tak už brzy dočkají například lidé na Karlovarsku. Dostavěn tu bude úsek rychlostní silnice R6 mezi Karlovými Vary a Chebem. V brzké době má být hotova i střední část jihočeské autostrády D3 u Tábora či dotažení dálnice D1 z Bohumína ke státní hranici s Polskem. Prioritu dostala i chybějící část dálnice D8 přes České středohoří. Žádná zcela nová dálnice se ale v příštích dvou letech stavět nezačne. To ostatně ministr dopravy Vít Bárta už před časem avizoval. Obyvatele některých regionů nová koncepce z dílny ministerstva dopravy pravděpodobně značně rozzuří. Některé plánované silnice se totiž ve výhledu do roku 2025 vůbec nedostaly nebo je jejich realizace odsunuta až na nejzazší rok. Skončila tak například kontroverzní západní část rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Liberce, lemující chráněné území Český ráj. Odložena je také stavba hlavního tahu R55 údolím řeky Moravy. Ministerstvo tu prosazuje levnější variantu. Tedy zachovat současnou silnici a doplnit ji obchvaty okolo měst.
„Počítáme s tím, že si nyní budou stěžovat kraje, jejichž hlavní tahy se v našem výhledu buď vůbec neobjevily nebo jsou hodně daleko. My už ale dlouho upozorňujeme, že peníze nemáme a více staveb zkrátka nepostavíme,“ říká Ptačinský.
PPP projekty vyřeší nejpalčivější problémy Koncepce otevírá ještě jednu kapitolu výstavby silnic, a to spolufinancování některých projektů ze soukromých peněz. Takzvaný model PPP hodlá stát využít u nejpotřebnějších staveb. Soukromníci by tedy měli opravit a rozšířit dálnici D1, postavit její severní alternativu R35 z východních Čech na střední Moravu a vybudovat dvě části Pražského okruhu.
„Do PPP projektů jsme dali ty stavby, které pro nás mají opravdu velmi velkou důležitost. Všechny tyto projekty musí být zajímavé i pro investora, který by měl vydělat na výběru mýtného na nově postavené silnici,“ říká Ptačinský. Ministerstvo tvrdí, že už nyní má několik zájemců z řad nadnárodních stavebních firem. Je však zatím na začátku jednání.
Včera zveřejněný dokument je první částí takzvané superkoncepce. Následovat ho budou podrobnější materiály, které budou řešit především sladění silniční, železniční a lodní dopravy.
***
Superstrategie ministerstva dopravy
Síť silnic a dálnic k 1. 1. 2011
Stavby v realizaci k 1. 1. 2011
Zahájení v období 2011-2014
Zahájení v období 2015-2018
Zahájení v období 2019-2022
Zahájení v období 2023-2025
Financováni formou PPP
poprvé řeší komplexní problematiku rozvoje
dopravního sektoru
posiluje úlohu železniční dopravy jako
páteřního druhu dopravy a vytváří nástroje
pro podporu kombinované dopravy
a veřejných logistických center
vytyčuje priority ve výstabě dálnic, silnic,
železnic i vodních cest do roku 2025
poprvé dává výrazný prostor takzvaným PPP
projektům, kdy soukromník za své peníze
staví a provozuje dílo a stát mu ho splácí
mýtné sazby - zvýšení mýta pro kamiony
a vozy nad 3,5 tuny, diferenciace sazeb
mýtného, zpoplatnění silnic nižších tříd
údržba a opravy silnic získají v příštích letech
víc peněz
řeší financování pro dopravní infrastrukturu
mění uspořádání organizací v resortu
dopravy, například sloučení SŽDC a ČD nebo
zjednodušení struktury ŘSD
