Zemanova strana, to jsou prostě sociální demokraté, kteří mohou otevřeně říct, že jsou ochotni jít do koalice s komunisty. Tak lze popsat ne snad hlavní, ale důležitou „přidanou hodnotu“ Zemanovy Strany práv občanů.
Omezení bohumínského usnesení, pro mnohé na levici protivný anachronismus, tak prolamuje politik zvaný pravicovým prezidentem na Hrad coby významná postava naší politiky, významnější než představitelé parlamentních politických stran. Mluvit o ironii tu nemá smysl. Politika se u nás dávno dělí do jiných táborů než podle importovaných ideologických nálepek. V nejedné straně jsou lidé, kteří rádi zasedají ke stolu s nominálním zavilým protivníkem, zatímco za skutečného nepřítele považují vlastního předsedu. Smí to vědět každý kromě voličů.
