Evropští investoři již skupují obří pozemky na produkci rostlin, které se dají využít k přípravě biopaliv. Tak třeba mezinárodní společnost GEM BioFuels získala exkluzivní práva na užívání 450 tisíc hektarů půdy na jihu Madagaskaru na příštích padesát let.
Britská firma GAMS Group získala v Tanzanii 45 tisíc hektarů k produkci biopaliv. Další firmy z Evropské unie si již zajistily kontrakty na pěstování biopaliv v Etiopii, Keni, Súdánu, Mali, Ghaně, Nigérii a mnoha dalších zemích nebo o nich vyjednávají.
„Evropské společnosti se snaží v Súdánu získat zemědělskou půdu k produkci biopaliv, především v okolí Nilu. Zatím jsme v procesu vyjednávání,“ uvedl pro britský Guardian Peter Chooli, vládní koordinátor pro zavlažování
Organizace pro výživu a zemědělství odhaduje, že evropské společnosti už vlastní či vyjednávají o koupi až pěti milionů hektarů pro pěstování plodin používaných k výrobě biopaliv.
V Africe je už v současnosti problém s nedostatkem kvalitní zavlažované půdy a drobní farmáři jsou vytlačováni na úkor velkých nadnárodních společností. S novou zelenou strategií EU se tento problém podle různých nevládních agentur jenom zhorší.
Levná biopaliva z Afriky Členské státy se zavázaly, že do roku 2020 bude v rámci EU alespoň deset procent pohonných hmot pocházet z obnovitelných zdrojů. Odborníci z neziskové organizace Action Aid odhadují, že pro tento ambiciózní plán bude potřeba 17,5 milionu hektarů, tedy více než polovina rozlohy Itálie. Evropská komise přitom uvádí, že by se mělo jednat maximálně o něco mezi dvěma a pěti miliony hektarů.
Po Brazílii a USA je Evropská unie v současnosti třetím největším spotřebitelem biopaliv na světě. V současnosti pocházejí zhruba tři procenta pohonných hmot v rámci sedmadvacítky z obnovitelných zdrojů. Důvod pro přesun produkce biopaliv do rozvojových zemí je prostý. Ceny půdy, ať už ke koupi či pronájmu, jsou nesrovnatelně nižší než v Evropě. To samé se vztahuje na pracovní sílu.
Odborníci tento trend skupování zemědělské půdy pro produkci biopaliv označují za novodobý kolonialismus. Ve většině případů jsou totiž kontrakty se zahraničními společnostmi uzavírány na vládní úrovni bez souhlasu místních samospráv a komunit.
Místní farmáři jsou tak vysídlováni a produkce potravin zásadně klesá. „Po EU požadujeme, aby zvážila svou podporu produkce biopaliv na africkém kontinentě a raději se zaměřila na projekty zajišťující dostatečnou zásobu potravin, jak pro domácí, tak potenciálně i evropské trhy,“ uvedl v rozhovoru pro server Europa David Barrisa Ringa, keňský koordinátor organizace Action Aid, která bojuje za práva chudých.
Evropská komise se snaží zajistit, aby pěstování rostlin pro biopaliva nemělo tyto negativní dopady.
Nedávno vydala směrnici o obnovitelných zdrojích energie, která vstoupí v platnost v prosinci letošního roku. Vlády, soukromé firmy i nevládní organizace by měly zavést systém certifikace biopaliv a surovin pro jejich výrobu.
Certifikát a následně dotace EU získají pouze biopaliva vyrobená udržitelným způsobem, který přináší úspory emisí a nepoškozuje přírodní oblasti či nezpůsobuje škodlivé změny ve využívání půdy. „Musíme zajistit, aby biopaliva pocházela z trvale udržitelných zdrojů. Náš systém udělování certifikátů je nejpřísnější na světě a díky němu se budou naše biopaliva ztotožňovat s nejvyššími normami v oblasti životního prostředí. Budou mít také pozitivní vliv na ostatní regiony, neboť se certifikát vztahuje i na dovážená paliva,“ uvedl Günter Oettinger, evropský komisař pro energetiku.
Nechráníte lidi, říkají aktivisté Nicméně ekologická omezení nastavená certifikáty se budou vztahovat pouze na ochranu lesů, mokřadů a chráněných krajinných území. Ochranu zemědělské půdy systém nezmiňuje. „Namísto potravin budeme záměrně pěstovat výnosnější biopalivo. Jen velký optimista by očekával, že pro tyto účely budou využity pouze ladem ležící plochy,“ vyjádřil se k problematice europoslanec za ODS Miroslav Ouzký.
Přístup EU v rozvojových zemích kritizují především ekologové a neziskové organizace. Systém certifikace podle nich obsahuje řadu nedostatků. „Pravidla neobsahují žádná sociální kritéria, ale jen obavy o životní prostředí. Zásadní nárůst biopaliv může vést k tomu, že celé komunity ztratí svoji půdu kvůli produkci paliv a nebudou mít kde pěstovat ostatní zemědělské produkty,“ uvedl pro EU Observer Anders Dalhbeck z neziskové organizace Action Aid.
***
ČEŠTÍ ZEMĚDĚLCI SI NA BIOPALIVA NESTĚŽUJÍ
* Evropští zemědělci přístup orgánů unie k biopalivům vítají. Znamená to pro ně jistý odbyt produkce a zdroj příjmů.
* V Česku bylo již v polovině roku 2007 zavedeno povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot. To způsobilo zvýšení poptávky po řepkovém semeni.
* Statistiky Ministerstva zemědělství za rok 2009/10 uvádějí, že podíl řepky olejné z celkové orné půdy v zemi činí třináct procent, tedy okolo 354 tisíc hektarů. V období mezi lety 2003 až 2006 to přitom bylo jen něco okolo 250 tisíc hektarů. V současnosti se v rámci unie tato plodina pěstuje na více než 6,5 milionech hektarů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
