Lidé někdy s údivem přemýšlejí o tom, jak naše mysl ovlivňuje tělo. Například placebo efekt považují za neprobádaný a stěží vysvětlitelný jev. Ve skutečnosti je na úrovni neuronálních sítí mozku docela dobře vysvětlený - v lidských hlavách je vidět, co se v jeho průběhu děje a proč je účinný.
Věda také umí vysvětlit, proč je účinný jen u někoho a za některých okolností. Když člověka třeba neustále bolí kyčelní kloub zničený artrózou a nemůže se na něj postavit, placebo efekt buď nezabere, nebo jen slabě a dočasně. Jediným účinným řešením je kloubní náhrada.
Existuje také nocebo efekt, opak placeba: jinak řečeno postup, který někdy prospěje, může jindy značně poškodit.
Duše není mužíček neboli homunkulus sedící v hlavě a řídící mozkové procesy. Takzvaná duše je sebeuvědomování, které je v principu stejný funkční systém, stejná neuronální síť velkého rozsahu, jako jsou jiné sítě, jimž se z tradice říká třeba paměť, řeč a jazyk či emotivita.
Podívejme se třeba na bolest -jev, který je v medicíně tak běžný, že se mu věnuje celý experimentální a klinický obor. Ten kromě mnoha jiných metod užívá funkční zobrazovací metody. Ukazují, co a jak se v mozku v průběhu prožívání bolesti děje.
Bolest totiž má své nervové dráhy z kůže, kostí i kloubů, stejně jako z vnitřních orgánů. Běží do páteřní míchy a z ní do mozku. V mozku se dráhy bolesti dělí na dvě základní složky. První běží stejnou sítí, která vede informace o dotecích, do stejných oblastí mozkové kůry. Druhá větev běží sítí, která zpracovává emoce a pocity, do jejích oblastí mozkové kůry. Jsou jinde než ty předchozí.
Bolest tedy má smyslovou a citovou složku. Obě jsou projevem činnosti odlišných neuronálních sítí. Činnost obou složek je možné různými způsoby (například hypnózou, někdy pouhým odvedením pozornosti) oddělit - lidé pak říkají „bolí to, ale nevadí mi to“.
A placebo efekt? Užívá-li se placebo proti bolesti, utlumí se činnost afektivní sítě bolesti. Smyslová neboli senzorická síť bolesti běží dál. Jinak řečeno: lidi to bolí, měřeno fyziologickými veličinami, třeba šířkou zornic, elektrickou kožní vodivostí, rychlostí pulzu, jako předtím, ale nevadí jim to. Jestliže však jde o zničující bolesti například při zhoubných nádorech, placebo efekt je často nevelký a vždy dočasný.
Existuje také jev zvaný vciťování neboli empatie. Co se v průběhu empatie v mozku děje, je rovněž díky funkčním zobrazovacím metodám známo. Jestliže maminka přinese na ambulanci své dítě se zlomenou nohou a říká „nás to bolí“, má obvykle pravdu. Zjistilo se totiž, že její mozek má aktivní oblasti, které zpracovávají bolest v citové síti. Ve smyslové ne, sama zlomenou nohu nemá. Mámin mozek doslova zrcadlí jednu síť bolesti jejího dítěte, které má aktivní obě sítě.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
***
Když maminka přinese na ambulanci dítě se zlomenou nohou a říká „nás to bolí“, má obvykle pravdu
O autorovi| FRANTIŠEK KOUKOLÍK Autor je neuropatolog.
