Jsme pro ně občané druhé kategorie, říkají.
ROKYCANY/PRAHA O americkém radaru v Brdech se už jen mlčí. Z česko-americké smlouvy podepsané před dvěma lety je nyní jen popsaný mrtvý papír. Jediným, koho slovo radar dodnes vzrušuje, zůstávají brdské obce.
Jako neoficiální kompenzaci za stavbu americké základny slíbila vláda Mirka Topolánka tamějším starostům, že uhradí rozvojové projekty za 1,25 miliardy. Obce si proto začaly zadávat plány na nové stavby či opravy. Za ty ještě dostaly zaplaceno. Ale ostatní peníze musí starostové hledat jinde.
„Tak podlé jednání a plané sliby jsem už dlouho nezažil. Zacházeli s námi jako s lidmi druhé kategorie,“ hodnotí jednání státu starosta Borovna Josef Loukota, jehož obci vláda zaplatila projekt na novou kanalizaci a vodovod.
Takové štěstí ale třeba neměl Štítov. Chtěl opravit obecní budovy, na dokumentaci potřeboval všehovšudy 280 tisíc. „Ty nám přišly, ale až 29. prosince. Do konce roku jsme je samozřejmě nestihli využít, tak jsme peníze museli vrátit,“ vzpomíná starosta Václav Hudec.
Borovno zase s hotovým projektem doufalo, že získá i peníze na stavbu. „Podal jsem žádost o dotaci na ministerstvo zemědělství, ale už se neozvali,“ dodává Josef Loukota. Před volbami je prý navíc poslanec Václav Votava (ČSSD) ujišťoval, že v případě zvolení pomůže. „Ale i on už dlouho mlčí,“ reaguje Loukota. Votava nesouhlasí. Podle svých slov přiměl dosluhujícího ministra Eduarda Janotu k tomu, že peníze přislíbil. „Ale teď to nějak usnulo,“ říká poslanec. Nicméně se prý chystá na staronového ministra financí Miroslava Kalouska.
Jenže Kalousek dopředu vyhlašuje, že nechce o penězích pro Brdy ani slyšet. „V roce 2008 jsme poskytli 250 milionů na dokumentaci, ministerstvo teď už není operátorem žádných programů,“ myje si ruce.
S využíváním peněz měla obcím pomáhat speciálně sestavená vládní komise. Topolánek jmenoval jejím šéfem Ivana Fuksu (ODS). Ten minulý týden pro LN uvedl, že se starostové mají zlobit na ČSSD, která shodila Topolánkovu vládu. „Pan Fuksa je lhář,“ říká starosta Trokavce Jan Neoral.
Člen komise a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík rovnou s vládním návrhem nesouhlasil. „Odmítl jsem zvýhodňovat obce z Brd,“ vzpomíná.
***
RADAR V ČESKU
* Smlouva o výstavbě radarové základny v Brdech, kterou v Praze 8. července 2008 podepsala americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg, nyní leží v archivu ministerstva zahraničí. * Po nočním telefonátu Baracka Obamy s českým premiérem Janem Fischerem ze 17. září 2009, kdy americký prezident informoval o tom, že pro něj není základna v Brdech a raketové silo v Polsku prioritou, se ze smlouvy stal mrtvý dokument. * Smlouva ale byla problematická hned od svého vzniku. Český parlament totiž nikdy nepřistoupil k její ratifikaci. Po přehodnocení plánů americké administrativy na stavbu základny protiraketové obrany zůstává v ČR jen radar NATO u Slavkova. Aliance sice hodlá v rozšiřování obranné sítě pokračovat, v nejbližší době by se však Praha měla zapojit jen stávajícími zařízeními a finanční částkou. Nové stanice by měly vyrůst v některém z členských balkánských států.
