V Británii právě probíhá veřejná debata. Tentokrát o změnách v obsahu vzdělávání na základní škole. Názory rodičů mohou zásadně ovlivnit bezprostřední rozhodnutí vlády.
Britský úřad pro kvalifikace a kurikulum (Qualifications and Curriculum Authority QCA) zahájil 30. dubna na internetu veřejnou diskusi o tom, co se mají učit všechny děti ve věku pěti až šestnácti let. Do 24. června do pěti hodin odpoledne se mohou všichni lidé vyjádřit k návrhu důležitých změn národního dokumentu, jenž stanovuje rámec vzdělávání, tzv. kurikula. Zpětnou vazbu, kterou úřad získá, využije vláda ke konečným rozhodnutím o tom, co se bude ve školách nakonec učit.
Podle státního sekretáře sira Alasdaira Macdonalda může vést britské politiky k rozhodnutí, zda bude osobnostní, sociální, zdravotní (včetně sexuální) a ekonomická výchova povinnou součástí vzdělávání. Právě sexuální výchova je pro mnoho stran v anglické multikulturní společnosti velice citlivé téma. Rodiče se v diskusi proto mohou vyjádřit, jestli si mají zachovat právo na vyčlenění vlastního dítěte ze sexuální výchovy, anebo zda o tom má rozhodovat škola.
Každý z účastníků britské diskuse udává do dotazníku kromě svého jména a e-mailu i další osobní údaje. Například informace o etnickém původu, handicapu, sexuální orientaci nebo náboženském vyznání. Je to z toho důvodu, aby mohl úřad naplňovat zákonem stanovené monitorování rovnoprávnosti. Tyto informace využívá v případě potřeby ke kladení dalších otázek respondentům.
Kulturně silně různorodá britská společnost totiž cítí potřebu nacházet společnou řeč. Proto pro veřejnou diskusi vypracovala instituce QCA takové otázky, které jsou srozumitelné pro všechny. Právě kulturní tradice hrály důležitou roli při hledání odpovědi na otázku, jakým způsobem o vzdělávání diskutovat. V Česku nedebatujeme Společnost má mít jasno v otázce, kam má směřovat vzdělávání a jakou roli má škola. Smysl veřejných debat je právě v možnosti ovlivňovat kontinuální vývoj vzdělávacího systému. Bohužel u nás na toto téma veřejnost nediskutuje. Co je toho příčinou?
„Z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že značná část rodičovské i odborné veřejnosti považuje změny ve vzdělávacím obsahu i ve výukových metodách za potřebné. Nemáme však jako společnost ujasněno, čeho by se takové změny měly primárně dotýkat, čemu bychom ve vzdělávání dnešních dětí měli věnovat prvořadou pozornost,“ poznamenává Jana Straková ze Sociologického ústavu Akademie věd. Socioložka si myslí, že u nás chybí i dlouhodobá a systematická politická podpora vzdělávání. „Ta je ovšem možná pouze tehdy, bude-li si společnost vědoma významu vzdělávání a bude-li vykonávat na politiky systematický tlak.“
V České republice proběhly zásadní změny v obsahu vzdělávání se zavedením rámcových vzdělávacích programů. Školy podle nových programů začaly učit v prvních a v šestých ročnících v září 2007. Gymnázia čeká zahájení výuky podle nových dokumentů v letošním roce.
Výzkumný ústav pedagogický v Praze, který aktivity zahraničních institucí systematicky monitoruje, připravuje v současné době systém průběžných revizí obsahu vzdělávání. Zaměří se například na způsoby práce v rychle se vyvíjejících přírodních vědách a komunikačních technologiích nebo vyhodnotí, jakým způsobem učitelé vykládají moderní dějiny.
„Věříme, že se nám podaří této příležitosti využít k tomu, aby problematika vzdělávání získala ve společnosti konečně pozornost, kterou si svým významem zaslouží,“ říká Ondřej Neumajer, specialista na ICT z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze.
Velkým úkolem bude vysvětlit veřejnosti, že vzdělávání je významné téma. Na tom závisí její možné zapojení do diskuse. V prostředí, kde je vzdělávání oblastí spíše politického boje než odborně a systémově řízenou oblastí, je zapojení veřejnosti zvlášť důležité.
O autorovi| JAROSLAV FALTÝN, autor je náměstek ředitelky Výzkumného ústavu pedagogického
