BRUSEL Evropská komise včera přijala klíčové legislativní návrhy na reformu finančního dohledu v Evropské unii.
Ty mají zabránit opakování finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou.
Pokud návrhy schválí i členské státy a Evropský parlament, v unii vzniknou dvě nové instituce, které budou dohlížet na jednotlivé finanční skupiny a budou průběžně zkoumat i rizika v ekonomikách jednotlivých zemí.
„Naším záměrem je ochrana daňových poplatníků před opakováním doby temna z podzimu loňského roku, kdy vlády musely napumpovat miliardy eur do bank,“ řekl k tomu včera předseda Evropské komise José Barroso.
Základem návrhu komisařů je vznik dvou institucí - ESRB (European Systemic Risk Board) a ESFS (European System of Financial Supervisors). První z nich bude mít na starosti takzvaný „makrodohled“, tedy obecně dohled nad riziky, která se mohou objevovat v jednotlivých státech. Druhá z nich se zase soustředí na „mikrodohled“, tedy na dohled nad jednotlivými finančními skupinami.
Česku se to nelíbí Vznik ESRB nebude mít na současnou strukturu dohledu a dozoru v jednotlivých členských státech významný vliv.
Jejím úkolem bude jen zkoumat případná hospodářská a finanční rizika a varovat před nimi příslušné národní a evropské orgány.
Vznik ESFS však může přinést celou řadu kontroverzí. Jedním z nejvýraznějších odpůrců této části návrhu je i Česká republika, která dosud sice příliš neprotestovala, ale to bylo dáno spíše její předsednickou rolí v Evropské unii z první poloviny letošního roku. Nyní, když již v čele unie nestojí, se může znovu ozývat. Česká národní banka již dříve uvedla, že úpravy by mohly vést k částečné ztrátě kontroly nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank.
Velké banky působící v Česku mají zahraniční vlastníky a ČNB se zjednodušeně řečeno obává, aby právě vlastnící z českých bank „nestahovali“ kapitál, když jej budou potřebovat.
Na podobné pozici stojí například Slovensko; jiná ustanovení reformy se zase nelíbí Velké Británii.
