Ad LN 9. 6.: Bursík po fiasku rezignoval
Odchodem Martina Bursíka z vedení Strany zelených definitivně a možná na dlouhou dobu končí zelené hostování ve „velké“ politice této země. Je to trochu škoda. Myslím, že zelení do vrcholné politiky moderní demokratická země 21. století patří. Ti čeští byli oproti těm západoevropským pod vedením charismatického a slušného Bursíka volitelní i pro voliče z pravého středu politického spektra. Na rozdíl od západoevropských kolegů nepocházeli z „osmašedesátnických“, maoistických, komunistických či radikálně ekologických kruhů.
Bilance činnosti českých zelených ve vrcholné politice není špatná. Zamezili rozšiřování nesmyslného bagrování uhlí na severu Čech, stejně problematické výstavbě dalších bloků Temelína, posílili preference obnovitelných energií a subvence opatření k uchování energie (zateplování). A především změnili vztah k ekologii v hlavách milionů spoluobčanů. Vždyť Česko patří k zemím nejlépe třídícím odpady.
Zjistit příčiny jejich konce, který nastal už zelenou kandidaturou do Evropského parlamentu v trojím vydání, nebude lehké. Vidět je pouze v zelené „hašteřivosti“ se mi zdá příliš jednoduché. Kdo má zájem na zmizení zelených z velké politiky či destabilizaci vlády a jejím následném pádu? Napadá mě jedna velká země na východ od nás a napadá mě mocná betonářská lobby nedočkavě hrabající kopyty, aby mohla začít dostavovat jadernou elektrárnu v Temelíně. Ale možná, že to jsou jen mé nepodložené spekulace
O autorovi| Milan Březina, Praha
