10. července 2017 11:48 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Budou v Rusku mluvit čínsky? Aneb, když má ‚strejda‘ desetinásobek synovců

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 69Diskuse
Ruský prezident Putin se se svým čínským protějškem zdraví jako dobří přátelé. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Putin se se svým čínským protějškem zdraví jako dobří přátelé. | foto: Reuters

Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching si v mnohém notují, společný postup ale může mít své meze, zvlášť když se přestává jednat o vyrovnané partnery. Na ruském Dálném východě se tak může skutečně jednou mluvit čínsky, jak v roce 2000 "prognózoval“ ruský prezident Putin.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching mohou sice být „strejdové“ a „přátelé“, jak diváky informuje Čínská ústřední televize (CCTV), oba státníci mohou „mít podobnou povahu,“ jak řekl prezident Si, být ve svých zemích oblíbení a společně slavit narozeniny, ale spolupráce mezi oběma zeměmi přináší i svá úskalí.

Vladimir Putin a Si ťin-pching často zaujímají k Západu jednotný postoj.

Vladimir Putin a Si ťin-pching často zaujímají k Západu jednotný postoj.

Čínský prezident se na nedávném dvoudenním summitu v Rusku nechal slyšet, že vztahy mezi zeměmi jsou „nejlepší v historii“. A skutečně, v současné geopolitice tvoří Rusko a Čína partnery (ke kterým je často řazen i Írán) - nejzřetelněji v organizacích jako OSN nebo v přístupu k Severní Koreji a Sýrii.

Summit v Rusku se týkal iniciativy Pásu a cesty, také známém jako Nová hedvábná cesta. Současně na něm byly vyhlášeny další investice do infrastruktury v hraničních oblastech celkově za 250 miliard korun. Územně tedy jde o oblasti ruského Dálného východu (RDV) a severní a severovýchodní Číny. Rostoucí vliv Číňanů ale vzbuzuje mezi Rusy i obavy, píše pro South China Morning Post (SCMP) Ivan Tselichtchev, profesor působící na japonské univerzitě Niigata.

Čínské investice v RDV jsou totiž tamními obyvateli někdy chápány jako začátky teritoriální expanze „Země Draka“. Tyto názory v Rusku zastávají i některá média a politická hnutí. Podle oficiálních statistik ale trvale žije v RDV pouze kolem 30 tisíc Číňanů, (podle některých odhadů je to ale mnohem více). Přesto ale zprávy o rostoucím vlivu Číňanů hrají mnoha Rusům na citlivou strunu.

To je především ze dvou důvodů, píše Tselichtchev. Prvním je rostoucí ekonomická nerovnost mezi Ruskem a Čínskou lidovou republikou (ČLR). Čína má téměř desetkrát tolik obyvatel co Ruská federace a rovněž čínský HDP odpovídá asi desetinásobku ruského - tento nesouměr se bude pravděpodobně dále zvětšovat. Na RDV navíc žije pouze 6 milionů lidí, což je populace průměrného hlavního města provincie v Číně. Rusů v RDV navíc dále ubývá, z chudé oblasti se stěhují „za lepším“ a od 90. let tak oblast přišla o čtvrtinu obyvatel. Současně zchudlý RDV je čím dál více v kontrastu s ekonomickou dynamikou nedalekých čínských měst.

„Přítel Číny“

Druhým důvodem je společná historie. Sovětský svaz - a tedy Rusko - byl již jednou „přítelem“ Číny. Toto přátelství v 60. letech skončilo konfrontací hrozící až otevřenou válkou. Ani dříve ale nebyly vztahy harmonické - Rusko během 19. století ve vztahu k Číně zaujalo podobný postoj jako Západ a během období „nerovných smluv“ si vynutilo značná území právě v dnešním RDV. Od roku 2004 zase došlo k několika úpravám hranic, kdy Rusko přenechalo některá území Číně - i za „symbolickou cenu“. V Rusku i v Číně tak mimo oficiální linii zaznívají i hlasy nespokojené se současným umístěním hranic.

Rusko ale stále čínské investory vítá. V roce 2009 Čína a Rusko schválili 205 vzájemných projektů v oblasti hranic - 94 na čínské straně a 111 na ruské. Přestože se projekty ze strany Ruska kvůli současné finanční situaci „opožďují“, Čína investuje důsledně - především do těžby nerostných zdrojů a získávání přístupu k dalším surovinám. Čínské firmy si ale přivážejí vlastní pracovníky, v RDV tak nevznikají nové pracovní příležitosti a ruská vláda v tomto směru na čínské firmy ani nijak netlačí.

Tselichtchev ale neočekává, že by čínské investice byly v budoucnu problém. Jedním z důvodů je i to, že pro Číňany, hledající práci i příležitost investovat, přestane být Rusko atraktivní destinací. Přestože ČLR je stále tvořena mnoha chudými oblastmi, průměrné mzdy rostou a již mohou přesahovat i průměrné mzdy v Rusku. V současnosti se ale každopádně jedná o vyrovnaný projekt - Rusko potřebuje čínské investice a Čína potřebuje ruské zdroje.

Problém by byl, kdyby se Rusku nepodařilo zlepšit životní úroveň v RDV a pokračoval by odliv obyvatel. Současně Rusko potřebuje přitáhnout čínské investory i Číňany, ale současně potlačit protičínské nálady v RDV. Pokud se to nepodaří, píše Tselichtchev, Číňané v regionu se potenciálně mohou stát „geopolitickou bombou“.

kpKryštof Peňás
  • 69Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz