PRAHA Mladí, usměvaví, krásní lidé, kteří však obývají nereálný, povrchní a povětšinou nedosažitelný svět – to je obvyklý obraz současníka, jaký vykreslují média. Výstava, jejíž vernisáž připravuje spolu s Francouzským institutem Galerie hlavního města Prahy (GHMP) na sobotu 15. listopadu ve Staroměstské radnici, se jmenuje Krásní lidé (a tajné rány). Představí sbírku sdružení FRAC z Calais. Téma „vizuálního svádění“ k bezduché kráse a konzumní pohodě zpracovávají renomovaní tvůrci (Annete Messanger, Bruce Nauman, Paul McCarthy) i představitelé mladé umělecké generace.
Líbivé, a zapomenuté Výstavní domy GHMP však v těchto týdnech nabízejí další nezanedbatelné projekty. V Městské knihovně je až do konce ledna otevřena návštěvnicky vděčná expozice poněkud záhadného názvu Bytosti odnikud s podtitulem Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století.
Defilují na ní obrazy salonních malířů, ve své době oblíbených a komerčně úspěšných, avšak také opovrhovaných vznikající avantgardou. S „vysokým uměním“ se nesrovnávají, postupně upadli v zapomnění. „Materiál výstavy nelze posuzovat podle modernistických kritérií kvality a originality,“ prohlašuje autorka Marie Rakušanová s tím, že cílem expozice není vystavená díla rehabilitovat ani je zesměšňovat nebo nad nimi moralizovat, ale zasadit je do širších kulturně historických souvislostí. „Akademizující umění je zde představeno jako základ a později součást popkulturní estetiky,“ dodává Rakušanová.
V Domě U Zlatého prstenu v pražském Ungeltu, který byl nově otevřen jako bezbariérový výstavní prostor, je do 22. února k vidění výstava slovenského umění nazvaná 1960 => Súčasnosť. Představuje díla několika generací slovenských umělců, kteří se od 60. let minulého století věnovali nových formám, jež se však postupně staly nežádoucími (od informelu přes nové figurace, pop-art až ke konstruktivismu, konceptuálnímu a akčnímu umění). Tedy neoficiální slovenskou výtvarnou scénu, k níž se na přelomu 80. a 90. let přidali i výtvarníci nastupující generace.
Výstava je průřezem sbírkou Prvé slovenské investiční skupiny a viděli ji už návštěvníci v Bratislavě a dalších šesti slovenských galeriích a také v mnoha evropských městech (Krakov, Vídeň, Pasov, Budapešť, Lublaň, Györ, Sibiu, Bukurešť). Výběr doplňují díla z Galerie města Bratislavy a také práce několika spřízněných českých autorů (Zdeněk Sýkora, Ivan Kafka, Tomáš Císařovský,Pavel Šmíd).
Práce, jež vytvořila v posledním desetiletí, vystavuje stále ještě provokující výtvarnice Veronika Bromová do 11. ledna v Domě U Kamenného zvonu. Základem expozice je její rozsáhlý cyklus Království, výstava však připomíná i další cykly vzešlé z ateliéru Bromové: Autobiograf, Efekt Defekt, Kousky mě – Kousky N. Y. C., Kráska a zvíře, Pohledy, Místa na Zemi a Zbytky Afrodity. Ženské téma je Veronice Bromové stále blízké, stejně tak jako hledání identity v současném světě a značná výrazová otevřenost.
