Cestující preferující přesnost by se na základě studie AEA měli vyhnout především letišti ve španělském Madridu. Ze sedmadvaceti sledovaných evropských dopravních uzlů je právě Madrid nejvíce zasažen zpožděními - téměř 30 procent odletů nebylo na čas. Za ním se v pomyslném žebříčku nedochvilnosti drží Paříž, Londýn a Barcelona. „Naopak takřka bez problémů včas se odlétá z Bruselu, Ženevy, Istanbulu a Helsinek,“ vypočítává David Henderson z asociace.
Česká metropole se v seznamu neobjevuje, zato národní tuzemský přepravce ČSA ano. Největší zpoždění odletů podle AEA České aerolinie zaznamenávají z Franfurtu, a to téměř 45 procent letů o více než čtvrt hodiny. V průměru nejdéle se na odlet letadel ČSA čeká v Miláně a Kodani.
Mluvčí ČSA Daniela Hupáková tvrdí, že za prvních šest měsíců roku dosáhly aerolinky průměrnou pravidelnost na úrovni přesahující 86 procent. „Je to nejlepší výsledek za poslední roky. Zatímco v roce 2003 se ČSA pohybovaly kolem dvacátého místa žebříčku pravidelnosti AEA, v roce 2004 ro bylo na 14. a loni na sedmém místě,“ říká Hupáková a dává další srovnání: za prvních osm měsíců roku uskutečnily ČSA z Prahy 25 837 odletů a z toho bylo zpožděných o více než čtvrt hodiny 3018. „Průměrné zpoždění na jeden let přitom dosáhlo asi 5,5 minuty,“ dodává mluvčí.
Aerolinky tvrdí, že za nedochvilností letadel nestojí problémy letadel či společností. „Nejčastější důvod je přeplněný vzdušný prostor, což nejsme schopni ovlivnit, anebo pozdní přílet letadel z předchozí linky,“ vysvětluje Hupáková.
Dalšími příčinami jsou podle Vlaďky Dufkové z Travel Service také meteorologické podmínky, stávka, nefunkční odbavovací systém na letišti, závada na letadle a další. Cestující může uklidit jen jedna zpráva. „Když musí čekat na spoj déle než pět hodin, mají podle evropské směrnice nárok na finanční kompenzace,“ říká Dufková. Do pěti hodin zpoždění ale musí aerolinky turistům zajistit jídlo, pití či hotelové ubytování a případně telefonát.
