Šéfka měnového fondu Kristalina Georgievová ve svém blogovém příspěvku zveřejněném v neděli vyzvala vlády, aby pro ohrožené zaměstnance vytvořily záchranné sítě a nabídly rekvalifikační programy, které budou čelit dopadům umělé inteligence, píše CNN Business.
„Ve většině scénářů AI pravděpodobně zhorší celkovou nerovnost. To je znepokojivý trend, který musí tvůrci politik aktivně řešit, aby zabránili tomu, že tato technologie bude dále rozdmýchávat sociální napětí,“ napsala šéfka fondu před Světovým ekonomickým fórem ve švýcarském Davosu, kde má být toto téma jedním z hlavních bodů programu.
Varovala zároveň, že využívání umělé inteligence by mohlo zvýšit pravděpodobnost sociálních nepokojů, zejména pokud by se této technologie chopili mladší, méně zkušení pracovníci jako způsobu, jak zvýšit svůj výkon, zatímco starší pracovníci by se pokoušeli držet krok.
„Umělá inteligence může vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti vykonávají lidé, což by mohlo snížit poptávku po pracovní síle. To by vedlo k nižším mzdám a snížení počtu zaměstnanců. V nejextrémnějších případech mohou některá z těchto pracovních míst zaniknout,“ napsala Georgievová s odkazem na analýzu fondu.
Riziko hlavně pro kancelářské profese
V návaznosti na předchozí varování jiných odborníků Georgievová uvedla, že dopady umělé inteligence budou lidé hlouběji pociťovat ve vyspělých ekonomikách než na rozvíjejících se trzích. Kancelářské a více kvalifikované profese, takzvané bílé límečky, jsou totiž považovány za více ohrožené než manuální dělníci.
Rozvíjejícími se trhy se rozumí místa, jako je Indie či Brazílie, s trvalým hospodářským růstem, zatímco zeměmi s nízkými příjmy se rozumí rozvojové ekonomiky s příjmem na obyvatele do určité úrovně, jako je Burundi a Sierra Leone. „Mnohé z těchto zemí nemají infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, aby mohly využít výhod AI, což zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem zhoršit nerovnost,“ poznamenala Georgievová.
Ve vyspělejších ekonomikách by pak umělá inteligence mohla ovlivnit dokonce až 60 procent pracovních míst. Na přibližně polovinu z nich může mít pozitivní vliv, protože využívání umělé inteligence podpoří jejich větší produktivitu.
Umělá inteligence by v konečném důsledku mohla mít vliv i na příjmovou nerovnost. Ta bude do značné míry záviset na tom, jak moc tato technologie doplní zaměstnance s vysokými příjmy. Větší produktivita pracovníků a firem s vysokými příjmy by zvýšila kapitálové výnosy, což by prohloubilo rozdíly v bohatství, uvedla Georgievová.
Podle odhadu ekonomů investiční společnosti Goldman Sachs z března 2023 by široké přijetí umělé inteligence mohlo v konečném důsledku zvýšit produktivitu práce a zvýšit globální HDP o sedm procent ročně v průběhu deseti let. „Umělá inteligence promění globální ekonomiku. Buďme si jisti, že z toho budou těžit lidé,“ uvedla ve svém blogovém příspěvku Georgievová.
Máte obavy z umělé inteligence? Najděte si na portálu jobDNES.cz práci dříve než o ní přijdete |
