Problém s krystalky ledu, které vznikají, když se horké zplodiny z leteckých motorů setkají se studeným vlhkým vzduchem, spočívá v tom, že vzniklé umělé mraky přispívají k oteplování planety. Zabraňují totiž tomu, aby Země vyzařovala teplo do vesmíru. Tento problém je znám již přes dvacet let – a dlouho také vědci hledají, jak ho vyřešit.
Nezávisle na sobě na tom pracovaly dva týmy: výzkumná divize společnosti Google a organizace Breakthrough Energy, kterou financuje filantrop Bill Gates s cílem vyvíjet a prosazovat technologická řešení na ochranu klimatu, píše web Quartz. Principem jejich řešení je, že letadla se mají vyhnout oblastem, kde se kondenzační stopy (anglicky contrails, z condensation trails) tvoří a kde jimi tvořené mraky zůstávají v atmosféře dlouhou dobu.
Ke vzniku kondenzačních stop jsou potřeba vhodné předpoklady – především dostatečná vlhkost okolního vzduchu. Aby se udržely delší dobu, k tomu je naopak potřeba, aby vlhkost vzduchu nebyla příliš velká, protože v tom případě krystalky narostou do takové velikosti, že vlastní vahou padají k zemi. Výsledkem těchto podmínek je, že skutečně škodlivé kondenzační stopy vznikají jen v úzkém okruhu podmínek.
Matematické modelování, které prováděly oba zmíněné týmy, ukázalo, že oblasti kritické z pohledu kondenzačních stop jsou relativně malé a že pro letadla není problém se jim vyhnout – podobně, jako se vyhýbají oblastem s vysokými turbulencemi. Ukázalo se však také, že vyvinout dostatečně přesné modely pro identifikaci takových oblastí je velmi náročné. „Předpovědi relativní vlhkosti jsou notoricky nepřesné,“ uvedla pro Quartz Juliet Rothenburgová , jež v Google Research vede tým, který aplikuje metody umělé inteligence na klimatické problémy.
V roce 2022 oba týmy spojily síly a vyvinuli jedno řešení. To začátkem letošního roku testovala společnost American Airlines. Ta integrovala předpovědi oblastí kritických pro vznik kondenzačních stop do letového software a nechala piloty, aby na některých letech modifikovali trasy.
Úspěch, ale…
Satelitní snímky pak ukázaly, že úpravou trasy se tvorba kondenzačních stop snížila o 54 procent. Cenou za to byla o dvě procenta vyšší spotřeba paliva.
„Omezení kondenzačních stop je metodou s nejlepším poměrem cena-výkon, jaký v oblasti ochrany klimatu vůbec známe,“ cituje Quartz Marca Shapira, který výzkum vedl na straně Breakthrough Energy. Shapiro tuto technologii přirovnává k odstraňování CO2 z atmosféry při nákladech deset dolarů za tunu nebo i méně.
Kondenzační stopy jsou totiž opravdu palčivým klimatickým problémem. Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) ve svém loňském reportu uvedl, že tyto umělé mraky představují 35 procent klimatické zátěže způsobené leteckou dopravou. Tato zátěž má podle téhož zdroje na svědomí 3,5 procenta veškerého lidstvem způsobeného globálního oteplování.
Quartz připomíná, že zavádění této technologie nebude jednoduché. Může totiž narážet na problémy s řízením letového provozu – podobně, jako tomu bylo při zavádění metod optimalizace letových tras kvůli úsporám paliva.
American Airlines sice poukazuje na nutnost verifikace dosažených efektů, ale vyzývá ostatní aerolinky, aby se k iniciativě na omezení kondenzačních stop přidaly. Podle viceprezidentky pro udržitelnost společnosti Jill Blicksteinové existuje potenciál zlikvidovat jedno procento příspěvku lidstva ke globálnímu oteplování jenom tím, že letadla budou létat, kde mají.
