První na cestě ze závislosti je přestavěný statek, který stojí opodál. I ten provozuje organizace Sananim a na jeho návrhu se podílel Jakub Našinec.
Zde ti, kteří chtějí svou závislost řešit, stráví nejprve den na samotce, kde si mohou ujasnit, zda do toho opravdu chtějí jít. Pak následují měsíce pravidelného denního režimu na cestě od drog. Drážní domek rozšířený do tvaru písmene U je určený až pro ty, kteří několikaměsíční odvykací kúru vydrží. Jde o poslední štaci před návratem do reality. Půl roku zde klienti samostatně (v pokojích po dvou) bydlí a docházejí do zaměstnání.
Samotná architektura obou staveb pak má řadu specifik. „Je potřeba zacházet opatrně s použitím černé barvy, nepřípustné jsou mříže a vše, co je připomíná,“ vysvětlil pro LN Našinec. Výhodou je i jednoduchost, odolnost a snadná opravitelnost.
„Umístění na samotě není náhoda. Je snazší komunitu provozovat stranou emocí a předsudků sousedů. Je to výhoda i pro léčbu, protože vytržení z koloběhu závislosti je důkladnější. Pracovní terapie spočívá i v péči o hospodářská zvířata a to ve městě dělat nejde,“ dodává Našinec s tím, že je to jeden z nejvíce smysluplných úkolů, které ve své profesi řešil.
Býval to jen obyčejný drážní domek. Vše se z něj vykuchalo a vznikla prostorná společenská místnost. V přístavbě architekti vytvořili dvoulůžkové pokoje a potřebné zázemí pro celkem šest lidí. Ti tam stráví posledního půl roku odvykací léčby. Konkrétně je toto zařízení určené hlavně pro klienty s mnohaletou drogovou zkušeností. Tam je změna nejnáročnější.
