Vítězství krajně pravicového libertariána, který je označován za velkého obdivovatele bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, trhy naprosto šokovalo. Od argentinských voličů obdržel více než 30 procent hlasů, což je víc, než se původně předpokládalo a porazil umírněnější kandidáty. Argentinská centrální banka na to zareagovala devalvací pesa o 18 procent. Takřka přes noc kvůli tomu citelně zdražilo dovážené zboží a mnohé místní podniky se bojí, jestli současnou situaci ustojí.
Javier Milei v minulosti prohlásil, že je pro zrušení argentinské centrální banky a namísto pesa by rád, aby se v zemi platilo americkým dolarem. Trhy jeho vítězství nepřijaly a třeba akcie mnoha argentinských společností se rázem o několik procent propadly.
Millei je příznivcem i privatizace argentinských státních podniků nebo dramatického snížení vládních výdajů. V minulosti ale hovořil i o tom, že by se v tomto ohledu měla zároveň snížit i argentinská daňová zátěž. Jeho vítězství v primárních volbách ukazuje, že pravicový program dnešní Argentince zajímá. Zároveň by toto prvenství mohlo znamenat, že Argentina bude do budoucna mnohem přívětivější i k přijetí kryptoaktiv.
Ceny v obchodech stouply přes noc
Oficiální kurz argentinské měny zaznamenal největší jednodenní propad od roku 2015. Spadla i cena argentinských dluhopisů, a to na úroveň kolem třiceti centů za dolar. Řízeným oslabením domácím měny se ale zdražilo zboží vyrobené v zahraničí. Mnohé místní obchody totiž po devalvaci zdražily.
Třeba společnost Apple zvýšila ceny svých notebooků o 25 procent a e-shop Precialo s ledničkami, pračkami či televizory o více než pětinu. I u jiných firem bylo toto skokové zdražení velmi podobné. Některé obchody dokonce prodej svých výrobků pozastavily do doby, až se ceny na trzích stabilizují.
Argentinská centrální banka se zároveň rozhodla zvýšit úrokové sazby, a to o 21 procentních bodů. Momentálně se argentinská základní úroková míra pohybuje na úrovni 118 procent, čímž jí v pomyslném světovém žebříčku náleží druhé místo. Vyšší úrokové míry jsou momentálně jen v Zimbabwe, kde se blíží 150 procentům.
Argentina opět na cestě do krize
Argentinci jsou však na hospodářský chaos už natolik zvyklí, že k němu nepřistupují podobně jako třeba ve Francii nebo Chile. Přesto se ale Argentina řítí do krize, kterou už léta nezažila. Roční inflace tam dosahuje úrovně 115 procent a tamní centrální bance už došly téměř všechny rezervy v cizích měnách.
Osmnáctiprocentní devalvace zvýšila oficiální kurz na 350 pesos za dolar. Ještě v pátek byl tento kurz o 63 pesos nižší. I proto se v ulicích mnoha argentinských měst krátce po vyhlášení výsledků voleb mnoho lidí předhánělo v nakupování zahraničních měn na černém trhu.
Argentinský prezident Alberto Fernández ještě před měsícem investory uklidňoval, že k něčemu takovému se Argentina neuchýlí a argumentoval hrozící devalvačně-inflační spirálou, kterou by bylo poté jen velmi obtížné zastavit. Nakonec ale k devalvaci přeci jen došlo, a to i přes velké obavy ještě více rostoucí inflace, která zásadně znehodnocuje dosavadní argentinské úspory.
„Meziměsíční argentinská inflace bude v srpnu nebo v září dvouciferná,“ uvedl pro agenturu Bloomberg ekonom Gabriel Caamano ze společnosti Consultora Ledesma s tím, že podle posledních dostupných údajů dosáhla meziměsíční inflace v Argentině úrovně šesti procent.
Devalvace argentinské měny byla pravděpodobně jednou z klíčových podmínek jednání s Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci, jak uvádí stratég skupiny XP Albert Bernala.
Volby jako prohra současné vlády
Výsledky voleb jsou problémem pro současnou argentinskou vládní koalici, která se umístila až na třetím místě s 27 procenty. Druhé místo opanoval hlavní argentinský konzervativní blok s 28 procenty. Obyvatelstvo Argentiny dalo v primárních volbách najevo, že se současným směřováním této země nesouhlasí.
Hlasování v argentinských primárních volbách je povinné pro většinu dospělých. Každému voliči náleží jeden hlas. Jde o jakousi zkoušku na všeobecné volby, které se odehrají na konci října. Proběhlé volby ale ukázaly, kdo momentálně má na získání volebního úspěchu Argentině největší šanci.
Primárky v zemi fungují od roku 2011. Jsou sítem pro účast politických stran v parlamentních volbách, které se konají spolu s volbami hlavy státu a jichž se může účastnit pouze strana, která v primárkách získá minimálně 1,5 procenta hlasů.
Ekonomické problémy Argentiny jsou obrovské
Argentinský hrubý domácí produkt se za poslední čtyři roky propadl o zhruba 40 procent. Země se v současnosti potýká i s nedostatkem zahraničních valut a v průběhu posledních 50 let se podíl lidí žijících v chudobě zvýšil ze 4 na 41 procent, což je výrazný rozdíl třeba v porovnání se sousední Brazílií, kde se tento podíl za stejné období snížil z 48 procent na 24.
Hospodářství Argentiny se s problémy potýká už řadu let. V zemi se opakovaně vyhlásil bankrot, a to i přesto, že Argentina je velmi bohatá na přírodní zdroje, se kterými také hojně obchoduje.
Argentina je do velké míry ovlivněna státními intervencemi, poměrně silnou uzavřeností ekonomiky a silnou pozicí odborových organizací, což brání ekonomickému rozvoji země.
Většina argentinských firem produkuje zboží s nízkou nebo střední přidanou hodnotou. Argentina potřebuje zacílit na nové investice a výrobní technologie, jelikož průmyslové výrobky zde vyráběné nejsou dostatečně kvalitní a v zahraničí spíše nekonkurenceschopné.
