Lesní zvěř na silnicích opravdu trpí. Tvoří devadesát čtyři procent ze všech zvířat sražených za minulý rok. Co se týče druhů, je nejpostiženější srnčí, následují zajíci a bažanti. Z predátorů pak pod koly aut končí nejčastěji lišky a kuny. Z domácích zvířat umírají nejvíce kočky. Daleko za nimi jsou psi a drůbež.
Lesní zvířata se nejčastěji střetávají s autem v dubnu a květnu. Riskují i v říjnu či listopadu. „V pozdních jarních měsících se srny rozcházejí do svých teritorií. Přes zimu totiž žijí v tlupách. No a při této migraci tak často kříží rušné silnice. V říjnu a listopadu je zase doba říje jelenů, daňků a muflonů. Srnčí zvěř se v tu dobu ze svých teritorií navrací zpět do tlup. Tedy další velká migrace,“ vysvětluje Kostečka.
| Účastník nehody – zvíře | |||
| Usmrcených zvířat 8501 Kritické hodiny 6 až 7 ráno Kritické měsíce duben,květen Kritická místa silnice 1. třídy Nejčastěji umírají: srnky, zajíci, bažanti, lišky a kuny Z domácích zvířat: kočky, psi a drůbežo |
|||
V rámci jednoho dne dochází k nehodám se zvířaty především mezi šestou a sedmou ráno a pozdě večer okolo jedenácté. V této době mají totiž zvířata jakousi denní dopravní špičku. „To je okamžik, kdy jim začíná cesta za potravou, popřípadě za partnerem,“ říká Kostečka.
Jak už vyplývá z drtivé převahy usmrcených lesních zvířat, stane se většina nehod mimo obce. Především pak na silnicích první třídy. „Na nich se jezdí velmi rychle. Řidiči tak před zvířetem nestačí zastavit a vše končí nehodou,“ říká dopravní odborník Jaroslav Hořín.
Podle Kostečky zaznamenávají myslivci větší počet nehod většinou tam, kde vznikne nová dopravní tepna. Ta totiž přeruší tradiční migrační tah zvěře. „Stalo se to například u Hradce Králové v okolí dálnice D11. Tam totiž po otevření chyběly ploty a umírala tu spousta srnců,“ zmiňuje konkrétní příklad z východních Čech Kostečka. Migraci však dokáže přerušit i plot. „V Německu oplotili prakticky všechny rušnější silnice. Zvířata tím sice zachránili před srážkou s autem, ale omezili jim jejich přirozenou migraci. Je tam už prokázána degenerace druhů,“ říká mluvčí myslivců.
V Česku jsou zatím oploceny jen dálnice, ostatní komunikace žádné hrazení nemají. Auta na nich srážejí především zvířecí mladíky. „Mladá zvěř má totiž reflex přikrčení. Je to jejich ochrana před predátorem. Prostě se zastaví a zůstanou stát,“ popisuje chování mladé zvěře Kostečka.
Řidiči by se měli podle něj řídit nepsaným pravidlem, že když silnici přechází jedno zvíře, následovat budou i další. „Téměř stoprocentní je to u divočáků, kteří žijí v tlupách. U srnek to platí většinou na jaře, kdy mají mladé,“ říká Kostečka. Když už šoféři srnu či jiné zvíře srazí, měli by zavolat policii, která pak informuje příslušnou honitbu. Kdyby řidič srnu naložil do auta a odvezl, dopouští se pytláctví a hrozí mu až tříletý trest. V případě menšího zvířete pokuta.
