Důvodem současného vyjednávání je i poměrně blízké politické propojení obou celků, neboť hlavy států mají k sobě blíž než dřív. Argentinský prezident Alberto Fernández si od možné měnové unie slibuje hlavně navýšený zahraniční obchod, který by mohl zastavit propad argentinského hospodářství. Podobně to vnímá i současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Cesta vzájemnější integrace ale bude v případě obou států ještě náročná.
1. Co je nyní vlastně ve hře?
Vrcholní brazilští a argentinští politici oznámili, že chtějí diskutovat o společné jihoamerické platební jednotce. Státy by ji minimálně z počátku používali spolu se svými současnými národními měnami, ale časem by brazilský real i argentinské peso mohla nahradit. Spekuluje se už i o názvu a jednotka by se podle posledních informací měla jmenovat sur. Z počátku by sloužila hlavně k obchodním účelům a obě země si od ní slibují, že by snížila provozní náklady nebo zranitelnost vůči americkému dolaru.
Brazílie i Argentina jsou zakládajícími státy obchodního bloku Mercosur, který vznikl v roce 1991. Kromě těchto dvou států se do tohoto uskupení řadí i Paraguay a Uruguay, které o připojení do případné měnové unie chtějí také jednat. Diskuse o možném zavedení společné měny se ale mezi představiteli těchto zemí vedly už mnohokrát, nikdy však nevedly ke zdárnému konci.
Důvodem nyní debaty je i sílící americký dolar, kvůli němuž došlo ke zdražení dovozu potravin i energií a stouply i výdaje, které se vážou ke státnímu dluhu obou zemí.
2. Jak by to fungovalo?
Nová společná jihoamerická jednotka by mohla být používána k vypořádání obchodních transakcí bez závislosti na americkém dolaru. Může jít o součást širší obchodní strategie, neboť mnozí obchodníci mají kvůli kapitálovým kontrolám problematický přístup k americkým dolarům. Pod brazilským ministrem financí by mohl vzniknout speciální fond, který společně s bankami bude pro takové transakce nabízet dostatečné záruky.
Jednotka sur by se do velké míry mohla podobat evropské měnové jednotce ECU, která fungovala v letech 1979 až 1999 před zavedením dnešního eura. Ta byla dříve vytvořena jako jednotka systému plateb mezi členskými zeměmi evropského společenství a sloužila hlavně pro vedení účetnictví a za účelem poskytování úvěrů. Mohlo by tedy jít o jakýsi měnový kos, který bude tvořen všemi měnami zúčastněných států v oblasti Jižní Ameriky.
3. Proč to obě země neudělaly už dřív?
Myšlenka o podobném projektu se v Jižní Americe táhne už po dobu několika desetiletí. Přetrvávající makroekonomické problémy i politická nestabilita v obou státech ale finální prosazení takových kroků do velké míry znemožňovaly. V posledních letech byla důvodem mimo jiné i zvýšená inflace v Argentině, která v posledních měsících atakuje hranici sta procent. Přitom v Brazílii jsou tyto hodnoty jen asi na šesti procentech.
4. Co si země od projektu slibují?
Představitelé obou států se domnívají, že společná platební jednotka by oživila regionální obchod. Přesto ale většina ekonomů tento názor nesdílí a vnímají oživení myšlenky jako špatný timing. Třeba bývalý chilský šéf centrální banky José de Gregorio uvedl, že Brazílie postupným posilováním vazeb s Argentinou riskuje svou zdravě vedenou měnovou politiku.
5. Proč o to v Brazílií tedy stojí?
Pro současného brazilského prezidenta může jít o jeden ze způsobů, jak může dojít k obnovení lesku této země na mezinárodní scéně. To souvisí mimo jiné i s tím, že krátce po zvolení se zúčastnil Konference OSN o změně klimatu a nabídl, že v roce 2025 se takové shromáždění může uskutečnit právě i v Brazílii. Více jednat začal i s mnoha evropskými představiteli.
6. Podaří se Brazílii zvýšit svůj význam v rámci celé Jižní Ameriky?
Po létech izolace za vlády tehdejšího vrchního brazilského představitele Bolsonara se zdá, že mezinárodní společenství chce Brazílii přivítat zpět mezi svými. Nový prezident Lula ale bude muset zvládnout současnou nelibovou situaci v zemi. V zemi panují dvouciferné úrokové sazby a očekává se, že i hospodářský růst Brazílie letos zpomalí. Země se bude muset rovněž popasovat s rostoucím vlivem Číny, která na území Brazílie startuje celou vlnu klíčových infrastrukturních projektů.
