Ekologická zátěž u těžby břidlicového plynu je podle plynárenské unie mnohem nižší než v případě uhlí. V posledních měsících se nicméně proti plánovanému průzkumu zahraničních firem před těžbou zvedla vlna protestů v několika českých krajích.
Břidlicový plyn by mohl omezit závislost na Rusku
"Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku," uvedl prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka. Plyn z břidlic se již ve velkém těží ve Spojených státech, což zvyšuje energetickou soběstačnost USA. Uvolňují se tím také zásoby plynu pro Evropu a snižuje se cena komodity na světových trzích.
K TÉMATU: |
Náklady na těžbu břidlicového plynu v Evropě by zřejmě byly větší než u plynu konvenčního. Zatím ale v tomto směru nemá Evropa dostatek zkušeností.
Ekologická zátěž u dobývání břidlicového plynu je podle unie až dvanáctkrát nižší než u těžby uhlí. "Porovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden z nejčistějších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu," uvedl Stanislav Benada, expert v oborech ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy.
Těžba břidlicového plynu je ekologičtější
Těžba břidlicového plynu měla dosud podle Benady minimální negativní vliv na životní prostředí. "Vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována a jsou považovány za mnohem větší hrozbu, než tomu ve skutečnosti je. Ve 40.000 vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod," dodal Benada.
ČTĚTE DÁLE: |
Podle ministerstva životního prostředí není na těžbu břidlicového plynu česká legislativa připravena. Ministr proto chce na příští zhruba dva roky zablokovat žádosti těžařů, kteří v Česku chtějí zkoumat potenciální naleziště. "Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit, zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká naleziště pod zemí máme," podotkl Petržilka.
Nadnárodní firmy chtějí těžit plyn z břidlic na řadě míst v Česku, hovoří se o lokalitách až v pěti krajích. Při takzvaném hydraulickém štěpení provedou těžaři až několik kilometrů hluboký vrt, do kterého se pod tlakem vhání voda s pískem a chemickými přísadami. Z vrtu se pak čerpá unikající břidlicový plyn.
Starostové se bojí dopadů těžby na životní prostředí
Starostové z dotčených oblastí se však obávají zhoršení kvality pitné vody a dalších dopadů na životní prostředí. Občané proti průzkumu těžby protestovali a sepisovali petice například na Berounsku, Náchodsku a Trutnovsku.
Podle odborníků by v Evropě mohlo být pod zemí kolem sedmi bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. Velká část z toho by měla být v Polsku. "Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení, a tak těžba v Evropě by nemusela být v současné době rentabilní," upozornil Benada. Dokud bude břidlicový plyn v Evropě dražší než ruský zemní plyn, zákazník bude podle Petržilky vždy volit ten levnější.