Česká republika se ke stanovisku Velké Británie v únoru na zasedání Rady Evropské unie připojila, žalobu však podle vyjádření českého ministerstva financí nepodala. "K žádné žalobě se ČR nepřipojila a ani to nemá v úmyslu," sdělil náměstek ministra financí Radek Urban.
ČTĚTE TAKÉ: |
Short-selling má platit od listopadu
Opatření Unie ohledně short-sellingu má začít platit v listopadu a má ho zavést Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ERMA). Podle Londýna tak ERMA získá pravomoci, které jsou nelegální a nezaručené žádnou smlouvou Evropské unie, cituje Reuters prestižní ekonomický list.
"Smysl britského návrhu je především v tom, že Evropský soudní dvůr se žádá, aby vyjasnil pravomoci Evropské komise a některých jejích orgánů, zejména ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) ve věci delegovaných pravomocí. Jde tedy o posílení právní jistoty," uvedl dále Urban.
Zákaz short-sellingu dle expertů nezamezí spekulacím na pokles cen akcií
Zároveň dodal, že všechny historické zkušenosti se zákazem short-selling vedly ke snížení likvidity na finančních trzích a nikdy se nepodařilo tímto způsobem dosáhnout zamýšleného účelu, tedy zamezení spekulace na pokles cen akcií.
S tím souhlasí i analytik Komerční banky Miroslav Adamkovič. "Zákaz short-sellingu by mohl snížit atraktivitu evropských akciových trhů pro některé investory, což by vedlo k poklesu aktivity na trzích, nižším příjmům pro finanční sektor a ohrožení pracovních míst," uvedl. Podobně jako například u návrhu daně z bankovních transakcí přitom podle něj existují pochybnosti, zda lze snížení rizika dosáhnout jednostrannou regulací, když finanční trhy jsou vysoce globalizované.
The Financial Times poznamenaly, že Británie je ve sporu s většinou zemí Unie ohledně zaváděných finančních regulací, protože se bojí, že by tyto regulace poškodily londýnské finanční odvětví. Británie a Česká republika jsou jediné země EU, které se nepřipojily k nedávno podepsané unijní smlouvě o rozpočtové kázni.