V Brně takto například vzniká projekt romského rádia. Kromě toho už zde téměř rok vysílá studentské Rádio R. Zatím však pouze na internetu. S nástupem digitálního vysílání však bude šance vysílat přímo v éteru mnohem větší než doposud. A členové iniciativy chtějí, aby stejnou možnost měla i komunitní rádia. Tedy rozhlasové stanice, které slouží potřebám specifických skupin obyvatel.
Už teď je jasné, že o šíření svého programu z pozemních vysílačů by měly zájem některé organizace. Například česko-slovenské křesťanské Rádio 7, které zatím jde poslouchat jen na internetu nebo přes satelit. Na Slovensku vysílá lokálně i na FM vlnách, v Česku zatím ne. A to chtějí podle moderátora Daniela Zemana změnit. "Programově jsme připraveni. I co se týče financí jsme na dobré cestě. Jednáme se sponzory," říká Zeman.
Terestriální vysílání láká i brněnské Romy. Občanské sdružení IQ Roma servis plánuje od září romské vysílání ze studia studentského Rádia R. "Později budeme zařizovat své vlastní studio a příští rok bychom měli spustit vysílání přímo ze sídla sdružení," říká Petra Giňová, která má projekt na starosti. Také tento program odstartuje nejprve na internetu, ale pokud by to šlo, chtěl by do éteru.
Brněnská iniciativa spojuje především lidi z bývalých rádií Student a Akropolis. Obě rádia, která se snažila nabízet alternativní obsah, skončila vinou ekonomických problémů. Mezi členy jsou také odborníci na mediální právo a studenti Masarykovy univerzity.
Jejich prvním krokem bude organizace hudebního festivalu. Jeho prostřednictvím se chtějí prezentovat veřejnosti. "Budou tam také stánky organizací se zájmem o vlastní vysílání. Je to podle nás nejjednodušší cesta, jak navázat kontakty a spojit naše síly," vysvětluje člen iniciativy Jan Motal, který v minulosti působil v Rádiu Student a dnes je ředitelem Rádia R. Festival by podle něj měl proběhnout v příštím roce.
Jan Motal vysvětluje proč mají komunity zatím s vysíláním problém. "U nás existují v podstatě dva druhy médií – soukromá a veřejnoprávní. Všude jinde na světě však existuje ještě sektor komunitních médií," říká. Jen v západní Evropě existují stovky takových rádií. Provozují je většinou samotné komunity – ať už etnické, náboženské, či zájmové – pro svou vlastní potřebu. "Jenže v českých zákonech takový pojem neexistuje a v tom jsme naprostá evropská výjimka," tvrdí Motal.
Podle něj je hlavním problémem, že se v České republice rozlišuje pouze mezi veřejnoprávním rádiem a soukromými komerčními, které fungují za účelem zisku. Ten však komunitní rádia většinou nevykazují.
Pokud by se podařilo do zákona dostat definici komunitních médií, mohla by podle Motala tendence upřednostňovat ziskové projekty zmizet. "Naše aktivity se tedy budou ubírat dvěma směry. Jednak vypracujeme právní analýzy, na jejichž základě pak budeme oslovovat politiky a budeme se snažit udělat z toho tématu politickou debatu. Zároveň však budeme chtít podnítit veřejnou debatu, zjistit kdo má zájem a připravit tyto subjekty na vysílání," říká Motal.
Podle něj se budou snažit oslovovat především neziskové organizace nebo etnické či náboženské skupiny, pro něž jsou komunitní rádia ideální.
