Také růst cen elektřiny byl v České republice podle Eurostatu druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. V případě plynu naměřil v loňském druhém pololetí Eurostat Čechům dokonce meziroční zdražení o 231 procent.
Zveřejněné statistiky však mají podle expertů zásadní problém: v tuzemsku zmíněné ceny platí jednotky procent zákazníků.
„Důvodem zmatku je to, že Eurostat využívá akvizičních ceníků, tedy těch, které dodavatelé nabízejí novým zákazníkům,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Tyto ceníky se loni během energetické krize oddělily od normálních ceníků a běžných fixací a produktů na dobu neurčitou, které má podle něj naprostá většina zákazníků.
V případě plynu průměrný zákazník ČEZ platil včetně regulované složky a daní 2 519 korun za MWh, nikoli 4 662 korun uváděných Eurostatem. „Nárůst oproti prvnímu pololetí roku 2022 byl 42 procent a meziroční nárůst 87 procent. Nikoliv 231 procent udávaných Eurostatem,“ vypočítává Gazdík.
Podobné je to s cenami elektřiny. Z tabulek Eurostatu vyplývá, že Češi měli loni ve druhém pololetí platit za MWh elektřiny 9 410 korun. Ve skutečnosti však průměrný zákazník ČEZ na faktuře našel částku odpovídající jen o málo víc než polovině: 4 847 Kč.
„To byla mimochodem devátá nejnižší cena v EU. Oproti prvnímu pololetí byla tato cena nižší o čtrnáct procent, a to především díky úspornému tarifu, který vláda zavedla,“ dodává Gazdík.
Rozpor s údaji Eurostatu se netýká pouze polostátního koncernu ČEZ. Společnost E.ON, která je dalším velkým tuzemským hráčem, vidí situaci podobně. „Drtivá většina našich zákazníků se k těmto hodnotám vůbec nepřiblížila. V průměru platili ve druhé polovině roku dokonce o 43 procent nižší částku za odebranou MWh elektrické energie oproti hodnotám, které uvádí ve své studii Eurostat,“ říká mluvčí firmy Roman Šperňák.
Také u E.ON platily zmiňované ceny nižší jednotky procent klientů. „Jednalo se zejména o nové zákazníky, kteří k nám přecházeli od jiného dodavatele energie a do jejichž ceníků se promítla aktuální situace na velkoobchodních trzích,“ dodává Šperňák.
Je to matení občanů, říká premiér
Data Eurostatu rozhořčila i premiéra Petra Fialu. Ten po zasedání vlády prohlásil, že bude chtít od reportujících institucí vysvětlení.
„Problém je v té statistice. Ta čísla prostě nesedí, neodpovídají realitě a s tím já se nehodlám smířit, protože to je jenom matení našich občanů a ten, kdo dělá chybu, musí být odhalen,“ prohlásil.
V následujících dnech se předseda vlády chce sejít se zástupci energetických firem, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu. Budeme se bavit o tom, kde se chyba objevuje a proč jsou čísla taková, že nepochybně neodpovídají realitě a tomu, co zažívají naši občané,“ konstatoval premiér.
Mluvčí Energetického regulačního úřadu Jan Hamrník se domnívá, že porovnání může být zkreslené různou strukturou dat, která reportují jednotlivé země. Metodika Eurostatu je v tomto totiž poměrně volná, a proto podle něj hrozí, že „míchají hrušky s jablky“.
„Porovnávány mohou být průměrné skutečně hrazené ceny z jedné země s ceníky platnými pro nové zákazníky z jiné země. Porovnání potom v daném období vyznívá v neprospěch těch, kteří reportují takzvané akviziční ceníky pro nové zákazníky, protože stávající zákazníci mají ceny nižší, například kvůli starším fixacím. Ale nižší jsou u nich zpravidla i nefixované ceníkové ceny,“ vysvětluje Hamrník.
Za Česko metodiku stanovil Český statistický úřad, který čerpá z dat poskytnutých Energetickým regulačním úřadem a následně je reportuje do databáze Eurostatu. Problém je v tom, že energetický regulátor má k dispozici pouze veřejně dostupné ceníky, které dodavatelé zveřejňují v rámci aktuální nabídky. Zákon jim v současnosti neukládá za povinnost reálné ceny statistikům vykazovat.
„Na tyto nedostatky databáze Eurostatu a možnou nesourodost porovnání upozorňuje ERÚ dlouhodobě. Stejně tak jsme upozorňovali i na zákonné vymezení monitoringu trhu, které chtěl ERÚ rozšířit mimo jiné tak, aby měl k dispozici skutečné ceny,“ upozornil mluvčí Hamrník.
