Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. U elektřiny a plynu očekávají nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
Analytici se rovněž shodují v tom, že velkoobchodní ceny elektřiny ženou nahoru hlavně rekordní ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Cena emisních povolenek v EU minulý týden poprvé překročila 60 eur (přes 1 500 Kč) za tunu, aktuálně podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, cena činí kolem 62,5 eura za tunu.
Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň na konci srpna řekl, že neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.
„Po tak rychlém a prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny by měla následovat korekce, nikdo ale neví, kdy a na jaké úrovni k ní dojde,“ řekl tento týden analytik společnosti ENA Jiří Gavor, který působí také jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE). Podle Gavora se vedle povolenek stal hlavním tahounem nárůstu burzovních cen elektřiny drahý zemní plyn.
„Tam je aspoň naděje, že po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 vrhne Gazprom na trh zvýšené objemy dodávek, které stlačí cenu plynu trochu dolů. Bohužel je ale jisté, že konec letošního roku bude ve znamení zdražování pro konečné odběratele všech typů energií,“ dodal Gavor.
