Evropská unie i Česko zaznamenaly v loňském roce další výrazný pokles výroby a spotřeby elektřiny. Ten je spojen především s nižší ekonomickou výkonností a to zejména průmyslových firem. Již v roce 2022 výroba elektřiny v EU meziročně poklesla téměř o 100 terawatthodin, v roce 2023 nastal pokles o dalších 66 TWh. Přibližně tolik činí roční spotřeba elektřiny v celé České republice.
„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ říká Matěj Hrubý, řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno.
Jak dodává, největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu a to o dva a dvacet procent, Polsku o osmnáct procent. Česko se s jedenácti procentním poklesem ocitlo na třetím místě. K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku.
Jádro a uhlí se loni na výrobě elektřiny v ČR podílely téměř z osmdesáti procent. V Česku po dlouhé době vzrostla výroba z fotovoltaiky a to o sedmnáct procent, což představuje 2,8 TWh. Jen nepatrně více elektřiny, než z fotovoltaiky bylo vyrobeno ze zemního plynu a to 3,3 TWh. Plynové elektrárny však vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 TWh elektřiny. Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, její výroba dosáhla 700 gigawatthodin.
Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky.
„Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny,“ domnívá se Hrubý.
Nejvyužívanějším zdrojem v celé EU nadále zůstává jádro s produkcí 589 TWh. Z analýz EGÚ Brno vyplývá, že hned po jádru vyrobily v rámci celé Evropské unie nejvíce elektřiny právě větrné elektrárny. Jejich přínos se meziročně zvýšil o třináct procent na 450 TWh. Podíl větru na celkové dodávce elektřiny v EU je nyní přes osmnáct procent. Takové navýšení výroby však není na rozdíl od fotovoltaiky způsobeno navýšením výkonu, ale především příznivými povětrnostními podmínkami. Nejvíce elektřiny z větru se vyrobilo v Německu, více než 140 TWh. Dalšími významnými výrobci zůstávají Španělsko, Francie nebo Švédsko.
Fotovoltaika zaznamenala meziroční navýšení o osmnáct procent, na celkové výrobě elektřiny se v rámci EU podílela osmi procenty, což bylo 196 terawatt hodin. EU ve svých cílech přitom předpokládá výrobu ze slunce v roce 2030 na úrovni 600 Twh. Všechny obnovitelné zdroje, včetně biomasy a vody se loni podílely na výrobě elektřiny na území EU z 45 procent, celkem vyprodukovaly 100 TWh. Od roku 2015 přidaly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny přibližně 250 TWh, tento trend je však podle EGÚ Brno z dlouhodobé perspektivy nedostačující.
„Pokud myslíme nahrazování uhelných zdrojů vážně, pouhý rozvoj fotovoltaiky a větru nestačí. Zásadní bude, kolik se stihne postavit nových plynových elektráren, protože za současné situace si Německo, Česko a ani Polsko nemohou dovolit uhelné elektrárny uzavřít,“ dodává Hrubý.
