Ceny proudu vystřelily o pětinu, německá jaderná hysterie má důsledky

V Německu ceny elektřiny, kterou do sítí producenti dodají v dubnu, vzrostly dokonce o 17,9 procenta. Informuje o tom na své internetové stránce deník Financial Times. Ceny elektřiny se v úterý vyšplhala až na 64,25 eur (1570 korun) za megawatthodinu, což je vůbec nejvyšší jednodenní nárůst od roku 2003. Od pátku, kdy v Japonsku udeřilo zemětřesení a následně i ničivá vlna tsunami, ceny vzrostly již téměř o 28 procent.

"Odstavení reaktorů samozřejmě není dobrá zpráva. V každé ekonomice, která využívá jadernou energii jako zdroje to vyvolá dodatečné náklady, které způsobí zdražení," řekl serveru Lidovky.cz analytik České spořitelny Petr Zahradík.  

Čtěte více: Česko a Francie jsou blíž než Japonsko, bojí se jádra bavorský ministr Němci začali konat: okamžitě odstavují nejstarší jaderné reaktory

Podle něj však není možné říci, kdy toto zdražení v Česku pocítíme. "O tom rozhodne trh sám, nejsme v podmínkách centrálního plánování. Jediné, co je jisté, je, že ceny elektrických energií opravdu zdraží, protože elektrická energie je mezinárodně obchodovanou položkou a takovéto nepříznivé faktory samozřejmě budou působit nepříznivě i na cenu," doplnil Zahradník.

150 korun ročně navíc
"Předpokládám, že ceny elektřiny po prudkém růstu na trhu v následujících týdnech zkorigují," uklidňuje Cyrrus Marek Hatlapatka. ČEZ podle něj již více než dvě třetiny elektřiny na rok 2012 prodal za nižší ceny než jsou aktuálně na trhu. V cenách pro domácnosti na příští rok by se díky tomu aktuální zdražení, i kdyby bylo dlouhodobější, mělo promítnout méně, u průměrné domácnosti odhadem do 150 Kč za rok.

Německé pochybnosti

Bez jádra natrvalo? Merkelová se mezitím v úterý dohodla s premiéry spolkových zemí, na jejichž území stojí německé jaderné elektrárny, na dočasném odstavení sedmi nejstarších bloků, postavených před rokem 1980. Jejich odpojení má trvat minimálně po délku moratoria. V některých případech už ale příslušné spolkové země ohlásily, že zastaralá zařízení vyřadí z provozu natrvalo. To požaduje opozice i většina německé veřejnosti u všech starších elektráren. Opoziční politici navíc obviňují vládní koalici, že dočasné odstavení je jen volebním manévrem před třemi zemskými volbami na konci března, v nichž může pro Němce citlivá otázka jaderné energie sehrát důležitou roli.

Tříměsíční moratorium na prodloužení životnosti německých jaderných elektráren, které v pondělí v reakci na události v Japonsku vyhlásila kancléřka Angela Merkelová, vyvolává v Německu pochybnosti. Předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert z kancléřčiny CDU už oznámil, že zákonnost postupu vlády nechal přezkoumat.

Za protiprávní ho považuje i opozice. Vláda svůj krok opírá jeden z paragrafů zákona o jaderné energetice, který v případech nouze umožňuje jaderné elektrárny odstavit. Odborníci jsou však skeptičtí, zda současnou situaci lze považovat za stav nebezpečí, a varují, že provozovatelé by mohli požadovat za odpojení náhradu škody.

Přehled německých jaderných elektráren - klikněte pro zvětšení


Ta by podle ekonomického experta Wolfganga Pfaffenbergera, citovaného serverem Spiegel Online, mohla přesáhnout i půl miliardy eur (12,2 miliardy Kč).

Šéf nejsilnější opoziční strany SPD Sigmar Gabriel proto za rozhodnutím vlády vidí další tajnou dohodu koalice s energetickými koncerny jako v případě loni schváleného prodloužení životnosti elektráren v průměru o 12 let. Příslušný zákon vstoupil v platnost letos 1. ledna, do poloviny června, do kdy chce vláda nechat prověřit bezpečnost všech 17 jaderných elektráren v zemi, ale kabinet Merkelové jeho účinnost přerušil.

Tento postup se však příliš nezdá předsedovi dolní komory parlamentu Lemmertovi. "Nechávám prověřit, zda to nevyžaduje další upravující zákonné nařízení," řekl dnešnímu vydání listu Berliner Zeitung. Že je nová norma potřeba, je přesvědčen opoziční poslanec Dieter Wiefelspütz. "Kancléřka a ministr životního prostředí nemohou příkazem zrušit platnost zákona. To je protiprávní," prohlásil vnitropolitický expert SPD.