V současné době patří mezi evropskou špičku v testování a certifikaci vlaků či lokomotiv, služby poskytuje největším světovým výrobcům, jako je Siemens, Alstom nebo nově čínský obr CRRC.
Vlaky z jihu Moravy budou jezdit až 320 kilometrů za hodinu. SŽDC tvrdí, že už v roce 2027 |
Menší z tamních dvou jízdních okruhů přestaví VÚZ tak, aby na něm bylo možné zkoušet autonomní vlaky. Tedy takové, které neřídí žádný strojvůdce, v kokpitu sedí nanejvýš jako dozor.
„Jde o projekt, do něhož chceme investovat nižší stovky milionů korun. Počítáme s jeho dokončením do pěti let,“ popsal šéf VÚZ Martin Bělčík. Projekt je ve fázi příprav, zapojit by se do něj měli také odborníci z vysokých škol. Nyní je třeba vybrat zhotovitele studie. Stavět se má pokud možno z evropských zdrojů.
Už žádné sci-fi
Investice do této moderní stavby má v dnešní době zřejmou logiku. Vlaky bez strojvůdců už nejsou žádné sci-fi, firmy z řady zemí soupravy vyvíjejí a už také zkoušejí na kolejích. Včetně české technologické společnosti AŽD Praha, která plánovala vyjet se svým prvním vlakem bez strojvůdce v příštím roce.
„Trend v železniční dopravě jde jednoznačně tímto směrem,“ uvedl Bělčík z VÚZ. Pro jeho společnost, jež je dceřinou firmou Českých drah, jde víceméně o střízlivou ekonomickou úvahu směrem do budoucna. Strojvůdců se na pracovním trhu už nyní nedostává, což platí v Česku i za hranicemi. Dopravci si je často mezi sebou přetahují.
  |
Dalším důvodem je samozřejmě i to, že by došlo k nemalé úspoře u mezd a větší pružnosti v provozu. Dopravci by například nemuseli držet zálohy pro mimořádné události.
Už dnes se navíc vlaky k autonomnímu řízení velmi přibližují. Moderní zabezpečovače dokážou například vozidlo zpomalit či zcela zastavit, když zaznamenají chybu strojvůdce nebo mu hrozí srážka.
Taková opatření už jsou v dnešních vlacích samozřejmostí. Navíc dopravní firmy v EU budou muset své stroje jezdící na hlavních železničních koridorech vybavit jednotným zabezpečovačem ETCS. A to už od roku 2025.
Pod zemí je to běžné
Autonomní vedení vozů ve veřejné dopravě se zdaleka netýká jen železnice. Nové trasy podzemní dráhy už se v současné době staví téměř výhradně pro tento typ řízení.
Stačí se rozhlédnout po Evropě: soupravy metra v Norimberku, Kodani, Budapešti či v Barceloně už na některých linkách vozí cestující bez strojvůdce. Třeba cestující, kteří v katalánské metropoli vystupují z podzemí u slavného stadionu FC Barcelona, vozí autonomní linka číslo devět.
Z vedení ČD zpět na Slovensko. Zkušený manažer se stal šéfem továrny na vlaky |
Ani Česko by v tomto trendu nemělo zůstat pozadu. Chystaná čtvrtá trasa metra v Praze bude plně automatizovaná. Linka D má být podle současných předpokladů i politických proklamací dokončena na konci roku 2027.
Ostatně už dříve zmiňované plány na modernizaci velimského zkušebního areálu počítají s tím, že se na malém okruhu budou testovat i soupravy metra. Teoreticky by je tam mohl zkoušet výrobce, který je bude v budoucnu dodávat Praze.
Vyprodaná kapacita
Výzkumný ústav železniční, jehož srdcem je už zmíněný areál ve Velimi, patří mezi nejvýdělečnější části státních Českých drah.
V současnosti tam své vlaky testuje pro běžný provoz devět světových výrobců. Naráz při jedné směně můžou podstupovat zkoušky různého typu až čtyři výrobci, přičemž každý z nich má na místě svůj vlastní tým techniků.
Na příští i přespříští rok má VÚZ ve Velimi vyprodanou kapacitu, nabízí už volná místa na rok 2022. „Nemůžu komentovat přesná čísla. Ale můžu říct, že náš zisk bude letos výrazně vyšší než v předchozích letech,“ dodal šéf VÚZ Martin Bělčík.
V posledních třech letech vydělala firma částku okolo 150 milionů. Větší díl z pak odvedla mateřským ČD ve formě dividend.
