„Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto vysokých zisků banky aktuálně dosahují v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby ČNB, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky, zatímco toto výhodné úročení nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům,“ reagovalo ministerstvo financí.
„Naopak tuto zvýšenou základní sazbu ČNB propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem,“ doplnilo ministerstvo.
Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.
Návrhy asociace podle analytika Deloitte Davida Marka smysl dávají, ale po zkušenostech s Národním rozpočtovým fondem, který byl podobnou náhradou před dodatečným zdaněním, je na místě nemalá dávka opatrnosti. Analytik Cyrrusu Tomáš Pfeier si nemyslí, že jsou banky na windfall tax zralé. Jejich zisky sice vzrostly, nenachází se však na vyloženě extrémních úrovních. Zpomalování ekonomiky se podle něj promítne do zvýšené tvorby rezerv, což může přispět ke zpomalení zisků.
Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. „Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent,“ upozornila asociace. Dočasně snížení splátky úvěrů a hypoték jsou na rozdíl od plošných vládních opatřeních přímo zacílené na domácnosti, které pomoct potřebují, poznamenal analytik XTB Štěpán Hájek.
Odklad splátek bez doložení příjmů
Podstatou překlenovacího odkladu splátek úvěrů má být možnost požádat o odklad tří až šesti splátek úvěrů v případě potřeby bez dokládání příjmů či dalších dokumentů. Bylo by to dostupné pro klienty, kteří budou bez významného prodlení. Opatření má pomoct dočasně překlenout období například doplatků vyúčtování energií. Reaguje na situace, kdy problémy se splácením nastávají v drtivé většině případů nikoli kvůli nominálnímu poklesu příjmu klienta, ale o růst nákladů, nezaviněný klienty, dodala asociace.
V minulém týdnu Stanjura po jednání kabinetu uvedl, že u zdanění neočekávaných zisků navrhne česká vláda vlastní návrh, a to především právě v případě bank. U energetických firem a rafinérií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky, daň se podle Stanjury nebude týkat všech.
Zavedení bankovní daně prosazovali v minulosti ve vládě Andreje Babiše (ANO) sociální demokraté. Tehdejší kabinet ale místo sektorového zdanění bank dohodl s bankami v roce 2019 zřízení Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun.
Za dva roky od získání licence ale do fondu nedorazily žádné peníze, napsaly letos v polovině srpna Hospodářské noviny (HN). Podle Národní rozvojové banky (NRB), pod niž fond spadá, zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit. Čtyři největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank - se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty.
Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu více než na konci roku.
