Restrukturalizace administrativních pozic a rušení jejich agend je podle vedení pošty dalším krokem k optimalizaci nákladů. Týká se úřednické, centrálně řízené části firmy. „Pošťáků, tedy modrých límečku, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme,“ uvedl generální ředitel Roman Knap.
Zrušení téměř 700 pracovních pozic se dotkne zejména útvarů marketingu, administrativně právních záležitostí, IT, financí nebo obchodu. „Postupně přecházíme na takový systém řízení, kde ve středním a vyšším managementu nebude potřeba současný počet vedoucích administrativních pracovníků,“ uvedl personální ředitel pošty Ivan Feninec.
Veškeré chystané kroky vedení projedná se zástupci odborových organizací, uvedl mluvčí pošty. Snižování stavů je podle něj možné i díky avizovanému administrativní rozdělení firmy na samostatné účetní jednotky.
Dva úkoly, dvě pošty
Loni v květnu tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že z pošty by se měla do tří let oddělit její pobočková síť do nového státního podniku. Rozdělení na pobočkovou část poskytující takzvanou univerzální službu, kterou si objednává stát, a komerční část fungující v tržním prostředí má zajistit konkurenceschopnost podniku v příštích letech. Komerční část nebude ze svého zisku muset hradit ztrátové služby, které pošta zajišťuje pro stát.
V posledních letech pošta hospodaří se ztrátou. Za loňský rok podnik počítá se ztrátou okolo 800 milionů korun, což je však zhruba o půl miliardy korun nižší propad než v roce 2020. Podle výroční zprávy skončilo hospodaření pošty v roce 2020 ztrátou 1,356 miliardy korun po zdanění. Celkové provozní náklady v předloňském roce dosahovaly 20,622 miliardy korun. Dohromady Česká pošta zaměstnává zhruba 27 tisíc lidí.
