Podle ní si totiž Češi mohli loni koupit o 3,9 procenta zboží více než rok předtím.
"Hlavní zásluhu na bohatnutí Čechů nese loňský růst mezd, ale také pomalejší růst cen," uvedla na základě studie mluvčí resortu práce Kateřina Beránková. Zatímco totiž v roce 2004 činila průměrná měsíční hrubá mzda přes 18 tisíc korun, loni už české výdělky poskočily k průměru převyšujícímu 19 tisíc korun měsíčně.
Když člen české domácnosti uhradí své nezbytné náklady, připadá na něj průměrný čistý příjem zhruba devět tisíc korun, uvádí studie.
Lidé bohatli i díky dávkám
Svůj velký podíl však kromě vyšších mezd nesou i sociální příjmy obyvatel Česka, tedy důchody, sociální dávky či podpory v nezaměstnanosti. Ze studie totiž vyplývá, že například důchody loni narostly o necelých patnáct miliard korun. Stát loni na důchodech rozdělil 242,3 miliardy korun.
Kromě důchodců si však polepšili i rodiče, protože hodnota prostředků vyplacených jako rodičovské příspěvky se zvedla díky navýšení dávky o téměř dvacet procent.
Stát byl loni štědřejší i na ostatních dávkách. Celkově na dávkách a důchodech rozdělila vláda během loňského roku rekordních téměř 330 miliard korun, což je o zhruba 12,5 miliardy víc než v roce 2004.
Právě podíl sociálních dávek na vyšší životní úrovni Čechů ekonomové ostře kritizují. "Jde o bohatnutí na dluh. Vláda rozdává peníze, které nemá, a jednou je bude muset splatit i s úroky," poznamenal hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
Navíc je podle něj tuzemský systém sociálních dávek přehnaně štědrý. "To vytváří past chudoby, která brání výraznějšímu snížení nezaměstnanosti," varuje Marek.
S tím souhlasí také analytik firmy Next Finance Vladimír Pikora. "V době rekordního růstu české ekonomiky by měla vláda tyto výdaje spíše snižovat," tvrdí.
Češi ale bohatli i tím, že utráceli pomalejším tempem, než jakým rostly jejich příjmy. A to i přesto, že v loňském roce výrazně narostly platby za bydlení, hlavně kvůli zdražení elektřiny, plynu či vodného a stočného. Naopak za kulturu, oblečení či potraviny domácnosti tolik neutrácely, podle studie loni tyto výdaje rodin výrazně poklesly.
Celá studie ministerstva práce vychází kromě resortní databáze také z údajů Českého statistického úřadu, České správy sociálního zabezpečení a České národní banky.
