Petříček ve čtvrtek Dlouhého v Černínském paláci oficiálně představil také velvyslancům členských zemí OECD v Česku. Zdůraznil přitom význam organizace, jejíž zkušenosti podle něj pomohou při zvládnutí očekávaného hospodářského propadu kvůli pandemii koronaviru. Dlouhý zahraničním diplomatům představil své priority a vizi pro fungování OECD v nadcházejících pěti letech.
Petříček prohlásil, že česká diplomacie udělá pro podporu Dlouhého maximum. „Chceme napravit situaci, kdy je střední Evropa podreprezentovaná ve vedení mezinárodních institucí,“ řekl. Klíčové podle něj bude zajistit podporu českému kandidátovi u ostatních evropských členů OECD. Ministr ale zdůraznil, že se vedou jednání i mimo Evropu. Na novém generálním tajemníkovi se musí shodnout všichni členové organizace, jejichž počet by se po očekávaném přistoupení Kostariky měl zvýšit na 38.
Dlouhý chce být šéfem OECD. Česko plánuje zasáhnout do boje o vlivnou funkci |
Podle Petříčka byl Dlouhý výraznou postavou české ekonomické transformace, a proto má zkušenosti, které budou potřeba při restartu globální ekonomiky po pandemii koronaviru. OECD podle něj bude jednou z klíčových organizací, které mohou pomoci k nápravě ekonomických škod, které ve světové ekonomice pandemie způsobila.
Dlouhý zdůraznil, že řešení dopadů pandemie bude klíčový krátkodobý úkol pro kohokoli, kdo se stane generálním tajemníkem OECD. Kromě toho označil jako svou prioritu v případě zvolení šéfem organizace přípravu na nové výzvy, jako jsou digitální transformace, včetně zapojení umělé inteligence do ekonomiky a posílení robotizace, nebo řešení hospodářských a společenských dopadů klimatických změn. Chce usilovat také o posílení role OECD ve světě a o její intenzivnější spolupráci s nečlenskými zeměmi. V roli generálního tajemníka by také chtěl posílit roli členských států při rozhodování organizace.
Členské státy OECD mohou své kandidáty na generálního tajemníka organizace předkládat od začátku září do konce října. Český stálý zástupce při OECD Petr Gandalovič uvedl, že očekává, že se objeví pět až deset kandidátů. Z Evropy se kromě nominace Dlouhého očekává ještě kandidatura švédského a estonského zástupce.
Prezidentem Hospodářské komory se na další tříleté období stal opět Vladimír Dlouhý |
Podle Petříčka je větší počet evropských kandidátů spíš důkazem velkého zájmu Evropy o pozici šéfa OECD než konkurencí uvnitř regionu. Ministr upozornil, že v případě výběru šéfa OECD se pozice zemí Evropské unie předem nekoordinují, protože všechny členské země EU nejsou členy OECD. Čeští diplomaté ale podle něj jednají se všemi evropskými státy o podpoře Dlouhého. Nynější prezident Hospodářské komory vyjádřil přesvědčení, že by se mohl stát kandidátem, za kterým se sjednotí celá Evropa.
OECD má v současnosti 37 hospodářsky vyspělých států, Kostarika dokončuje ratifikaci přístupu a do konce roku by se rovněž měla stát součástí organizace. Ustavující sjezd měla OECD v září 1961. Její počátky však sahají do doby poválečné Evropy. Její předchůdkyně Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. ČR se členem OECD stala v prosinci 1995.
Vladimír Dlouhý (67)
|
