Svět a tedy i Česko se tak snaží čelit odvádění daní ze zemí, kde firmy svůj profit generují, například formou prodeje reklamy či zboží, do zemí, kde kvůli výhodnější daňové legislativě sídlí. Nově budou muset daň odvádět všude.
Ruku pro tento vládní návrh, který zavádí do české legislativy směrnici EU, vytvořenou podle modelu mezivládní organizace ekonomicky rozvinutých států světa OECD, zvedlo v pátek 149 ze všech 150 přítomných poslanců všech politických stran. Jeden se zdržel hlasování, proti nebyl nikdo.
Místo čtyř miliard jen dvě
Princip, o kterém se v EU i dalších hospodářsky zdatných zemích po světě diskutovalo už roky, ale pokladnu českého rozpočtu zásadně nespasí. Podle původní kalkulace ministerstva financí mělo ročně toto opatření přinést státu ročně 4 až 6 miliard korun. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s ročním konsolidovaným výnosem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15 procent daň z příjmů.
Poslanci kývli na dorovnávací daně. Obří korporace se jim nevyhnou |
Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. U nás se dle odhadu ministerstva financí opatření dotkne více 3 tisíc firem, propojených s nadnárodními koncerny. Právní a daňová poradenská společnost BDO uvádí, že dorovnávací daň z toho bude hradit 150 až 350 společností.
Jenže konsolidační balíček, který už poslanci nedávno také schválili, zvyšuje sazbu daně z příjmů právnických osob z nynějších 19 na 21 procent. Při započtení různých slev a úlev se tedy pod hranici 15 procent efektivní daně dostane menší než původně předpokládaný počet firem. A méně jich tedy bude daň doplácet - dorovnávat.
Částka, kterou stát tímto způsobem – oním dorovnáním daně do 15 procent - vybere navíc, klesne tedy podle odhadu ministerstva ke dvěma miliardám. „Kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic,“ okomentoval to ministr financí Zbyněk Stanjura. „Kromě fiskálního dopadu je tu důležitý aspekt spravedlnosti. Aby velké (nadnárodní) firmy, které u nás vyrobí zisk, ho tady také danily,“ připomněl už dříve Stanjura.
Raduje se vláda i opozice
K tomuto principu dorovnávací daně se přihlásilo ve světě už 130 zemí. U nás ho podporuje kromě vládní koalice i opozice. Hnutí ANO, konkrétně Alena Schillerová, šéfka poslaneckého klubu ANO a ministryně financí za vlády Andreje Babiše, se pokoušela podobnou daň – tehdy označovanou jako „digitální“ prosadit ještě před koncem úřadování Babišovy vlády. Do konce volebního období to ale nestihla.
I když se dnes opatření zatím nevztahuje na tehdy hojně zmiňované internetové giganty typu Google, Amazon nebo Facebook (ty mají přijít na řadu později), má podporu ANO nadále. „Pro hnutí ANO zůstává včasné dotažení spravedlivého zdanění nadnárodních společností prioritou. Návrhu zákona o vyrovnávacích daních proto dáme maximální pozornost a přednost. Tak, aby tento náš záměr mohl od ledna platit,“ uvedla Schillerová.
