„Nejvýrazněji tento výsledek ovlivnila výroba motorových vozidel, kde produkce meziročně vzrostla o více než desetinu. V řadě dalších klíčových odvětví českého zpracovatelského průmyslu však meziročně produkce klesla,“ uvedl k celoročnímu růstu ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka.
Výroba aut v loňském roce meziročně vzrostla o 11,7 procenta. Pohoršila si ale naopak například produkce potravinářských výrobků, která klesla o 1,5 procenta. Zpracování dřeva kleslo o více než osm procent a výroba kovových konstrukcí byla nižší o 3,8 procenta. Produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla se snížily o 3,1 procenta.
K prosincovému meziročnímu růstu rovněž přispěla nejvíce výroba motorových vozidel, která se vlivem nižší srovnávací základny zvýšila o 30 procent. V závěru roku se dařilo zvýšit produkci i v kožedělném a oděvním průmyslu. V oděvním průmyslu se projevila zejména zvýšená domácí poptávka.
Naopak nejvýrazněji klesla produkce ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to o 10,8 procenta. „Projevila se vysoká srovnávací základna a vysoká rozpracovanost dlouhodobých zakázek,“ uvedli statistici.
Pokračoval rovněž pokles produkce i ve dvou významných průmyslových odvětvích, tedy v chemickém průmyslu a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Zejména v hutnictví a slévárenství se již delší dobu projevují důsledky vysoké energetické náročnosti výroby a snížená poptávka, především ze zahraničí.
V meziměsíčním srovnání byla v prosinci průmyslová produkce vyšší o 0,2 procenta. „Prosincové výsledky průmyslu potvrdily trend z předchozích měsíců roku 2022. Produkce průmyslu jako celku stagnovala, byť v jednotlivých odvětvích docházelo k různým výkyvům. Potvrzují to i údaje za nové průmyslové zakázky, jejichž hodnota sice meziročně vzrostla, avšak meziměsíční porovnání na výrazné zvýšení zakázkové náplně neukazuje,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Hodnota nových zakázek v prosinci meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,3 procenta, tuzemské o 11,6 procenta. „K růstu hodnoty nových zakázek podobně jako u produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel: vlivem nízké srovnávací základny vzrostly nové zakázky v tomto odvětví meziročně o čtvrtinu,“ dodali statistici.
Počet zaměstnanců v průmyslu se proti předloňskému prosinci snížil o 0,6 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda vzrostla o 7,8 procenta.
Zahraniční obchod vykázal schodek
Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů schodek 198,1 miliardy korun, který byl meziročně o 189,2 miliardy korun větší. V prosinci loňského roku skončila bilance schodkem 1,2 miliardy korun, byl meziročně o 15 miliard korun menší. Bilance je horší kvůli drahé ropě a plynu.
Meziročně vzrostl vývoz o 8,9 procenta na 346,7 miliardy korun a dovoz o 3,9 procenta na 348 miliard korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil vývoz o 0,8 procenta a dovoz o 6,8 procenta.
„Meziroční růst vývozu i dovozu v prosinci zpomalil, dovoz vzrostl tentokrát méně než vývoz,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
„Předběžné údaje za celý rok 2022 potvrzují meziroční zhoršení obchodní bilance o zhruba 189 miliardy korun, což je v obdobné výši, jako tomu bylo mezi rokem 2020 a 2021,“ doplnila.
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně lepší výsledek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 11 miliard korun. Přebytek obchodu s motorovými vozidly se zvýšil o 9,1 miliardy korun a schodek obchodu se základními farmaceutickými výrobky se zmenšil o 3,3 miliardy korun.
Nepříznivý vliv měl zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 8,8 miliardy korun, a to v důsledku růstu cen na světových trzích a vyššího dovezeného množství, a obchod s elektrickými zařízeními o 3,1 miliardy korun.
