Zástupci Zelených a svobodných demokratů minulý týden původní návrh otevřeně kritizovali v obavách, že by vznikla nová závislost Německa na cizí moci. Proti se postavilo také šest spolkových ministerstev.
Resort zahraničí v čele se Zelenou Annalenou Baerbockovou podle agentury Reuters vznesl námitku, že investice „neúměrně rozšiřuje strategický vliv Číny na německou a evropskou dopravní infrastrukturu a také závislost Německa na Číně“. Přístav by se mohl stát nástrojem prosazování čínských zájmů v Evropě, varovalo ministerstvo.
Naopak kancléř Scholz byl podle médií pro prodej za původních podmínek, tedy pro převzetí 35procentního podílu v přístavu rejdařskou společností Cosco. Příznivci takové dohody uváděli, že by to Hamburku pomohlo držet krok s konkurenčními přístavy, které také soupeří o čínský obchod, a z nichž některé jsou rovněž částečně vlastněny společností Cisco.
O nižším dojednaném podílu píšou zahraniční agentury jako o kompromisu. Kabinet dnešním rozhodnutím rovněž zakázal, aby čínská firma v přístavu získala jakákoli výsadní práva. Společnost nebude moci použít právo veta při strategických obchodních nebo personálních rozhodnutích, podíl rovněž nebude možné v budoucnu zvýšit bez opětovného schválení německou vládou.
Před čínskou investicí varovala německou spolkovou vládu Evropská komise už na jaře. Podle expertů unijní exekutivy má přístav nejen civilní, ale i vojenský význam. Evropská unie klade po ruské invazi na Ukrajinu větší důraz na ochranu kritické infrastruktury.
