Ponechání sazeb na úrovni, kterou určila ještě rada v předchozím složení, ale nebylo jisté. Analytici se k němu sice přikláněli, při svém jmenování ji dokonce přislíbil i nový guvernér. Vyloučeno ale nebylo ani mírné zvýšení o čtvrt až půl procentního bodu.
Bankovní rada současně rozhodla, že centrální banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Koruna po zveřejnění rozhodnutí ČNB o sazbách posílila nepatrně o haléř na 24,64 Kč za euro. K dolaru zpevnila o sedm haléřů na 24,17 Kč/USD.
„Za ziskem koruny možná stálo také zvýšení devizových intervencí proti dalšímu oslabení koruny,“ uvedl analytiky XTB Štěpán Hájek.
Bankovní rada rozhodovala po výrazné personální obměně. Sedmičlenná rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, jenž v pozici člena bankovní rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu.
Jednání se vedle členů bankovní rady účastnil také ministr financí Zbyněk Stanjura. Jednalo se o standardní návštěvu ministra financí, který se na základě zákona o ČNB může stejně jako jiný pověřený člen vlády účastnit zasedání bankovní rady. Ministr má poradní hlas, ale nemůže hlasovat.
Ministři financí využili své možnosti účastnit se jednání bankovní rady v minulosti už několikrát. Naposledy se jednání bankovní rady účastnila v roli ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2021.
Stabilita sazeb je dobrá zpráva pro podniky
Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička ponechání úrokových sazeb na sedmi procentech vnímá jako dobrou zprávu pro tuzemskou ekonomiku. „S ohledem na poslední data statistiků, která ukázala slábnoucí meziměsíční růst spotřebitelských cen, je ponechání základní úrokové sazby na stejné úrovni pro ekonomiku dobrou zprávou,“ vysvětlil Kymlička.
„Očekávám, že v nejbližších měsících začnou protiinflačně působit první zvýšení úrokové sazby z loňského roku. To ale bohužel nemění nic na tom, že nadále porostou náklady firem a mnohé z nich budou muset přistoupit k drastickým úsporným opatřením, včetně propouštění zaměstnanců, mají-li toto těžké období přežít,“ dodal.
Z pohledu podniků je stabilita sazeb pozitivní zpráva. „Ve světle nynějších překážek by totiž další zvýšení úrokových sazeb představovalo pro firmy dodatečné náklady na úvěrové financování. Rychlost zdražování představuje již nyní vážný problém jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Podniky dle aktuálního společné šetření SP ČR a ČNB za 2. čtvrtletí 2022 považují růst cen materiálů a surovin a ceny energie za nejzávažnější bariéry svůj pro další rozvoj,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nezvýšení základní úrokové sazby nahrává i ochlazujícímu trhu s hypotékami. „Ponechání úrokových sazeb na stávající výši je rozumným krokem. Zvýšení by totiž znamenalo další ochlazení hypotečního trhu. Už nyní jsme zaznamenali meziroční poklesy nových hypoték v řádu desítek procent. V některých lokalitách Česka již začínají klesat také ceny nemovitostí na sekundárním trhu. Věřím, že se zvyšování sazeb na delší dobu zastavilo,“ říká Lucie Drásalová, hypoteční analytička z portálu Klikoun.cz.
Zvýšení na dalším zasedání není vyloučené
Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila rozhodnutí zachovat sazby nemá oporu v ekonomické realitě, jelikož aktuální hodnota inflace, slabý kurz české koruny, růst inflačních očekávání, vývoj v eurozóně i data o českém HDP svorně ukazují na vhodnost dalšího zvýšení sazeb.
„Podle dosavadní rétoriky členů rady ČNB se zdá, že jejich další rozhodnutí se budou odvíjet hlavně od aktuálních makroekonomických dat, jako je hospodářský růst, míra inflace a další ukazatele. To znamená, že ČNB i přes současnou rétoriku může v návaznosti na tato data na svém dalším zasedání sazby zvýšit,“ upozornil Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro Česko a Slovensko společnosti Ebury.
„Větší změnu v dosavadní rétorice ČNB by mohlo způsobit například výrazné omezení či ukončení dodávek plynu z Ruska, které by vedlo k významnému inflačnímu šoku. Utažení ruských kohoutků by totiž znamenalo rapidní nárůst cen za energie – nejen plynu, ale také ropy a dalších komodit,“ doplnil Kudla.
Inflace ještě neřekla poslední slovo
Inflace v Česku byla již v červnu výrazně nad prognózou ČNB, když meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 17,2 procenta, zatímco ČNB čekala rovných 15 procent. „V červenci navíc pravděpodobně přijde další cenový skok z důvodu výrazného zdražení energií a v důsledku toho se podle naší prognózy bude meziroční inflace ve zbytku roku pohybovat poblíž dvaceti procent,“ očekává ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle nás nakonec ČNB stejně donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu tak čekáme zvýšení repo sazby z aktuálních 7 procent na 7,5 procenta, což by měl zároveň být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky. Optimální by však bylo toto zvýšení provést již dnes,“ dodává Gürtler.
Analytický tým Raiffeisenbank pod vedením ekonomky Heleny Horské očekává, že centrální banka začne se snižováním sazeb až ve druhé polovině příštího roku.
