Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta dnes hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Dva členové rady hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj bude tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.
Ekonomové čekali zvednutí sazby o 0,5 procentního bodu, zvýšení o 0,75 procentního bodu mnohé překvapilo. „Je to krok, který centrální banka od ledna 1998, kdy začala cílovat inflaci, ještě nikdy neudělala. Sazby totiž vždy zvyšovala postupně a nikdy ne více než o čtvrt procentního bodu,“ poznamenal ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta. Čtvrtečního jednání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Zdroj: ČNB
Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny.
„Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu,“ komentoval rozhodnutí bankovní rady hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Boj s inflací
„To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravena s inflací bojovat,“ míní Gürtler.
Česko zažívá inflační šok. Ceny rostou nejrychleji za 13 let |
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
„Navzdory agresivnějšímu kroku ČNB bude samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu, tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. Růst sazeb ČNB se nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů, jelikož ty jsou na sazbu ČNB nejvíce navázány. V případě hypotečních úvěrů to bude mít dopad pouze dílčí,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.
Babiš a Schillerová rozhodnutí kritizují, opozice vítá nezávislost ČNB
Premiér Andrej Babiš (ANO) hodnotí rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby negativně. „Poškodí ekonomiku, dotkne se domácností i firem, cenový vzestup naopak nezmírní,“ uvedl. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. „Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček,“ míní.
Česká národní banka se podle opozičních politiků oslovených ČTK zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizují, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit premiér Babiš a ministryně financí Schillerová.
Bartoš ČTK napsal, že ČNB neměla bohužel jinou možnost než krotit inflaci zdražováním úvěrů a hypoték. „O to víc zaráží, že se premiér s ministryní financí snažili banku ovlivňovat a přesvědčovat ji, aby úrokové sazby nezvedala, ačkoli inflace zrychluje i v okolních zemích. ČNB se dnes zachovala jako skutečně nezávislá instituce,“ uvedl.
Jurečka uvedl, že ČNB bere jako nezávislou instituci a jako politik nemá ambici mluvit do jejích rozhodnutí. „Na rozdíl od premiéra a ministryně financí, kteří evidentně nehájí zájmy občanů, ale Agrofertu,“ zmínil holding ze svěřenských fondů premiéra Babiše. Doplnil, že rozhodnutí ČNB „bere a respektuje“.
„Bankovní rada ČNB není Strakova akademie ani Agrofert. Andreji Babišovi asi nedochází, že rada nesmí přijímat pokyny od kohokoliv, včetně ministryně financí,“ napsala ČTK Pekarová Adamová. Ústavní povinností ČNB je péče o cenovou stabilitu, nikoliv o soukromé zájmy předsedy vlády, který si hlídá prosperitu svého zadluženého byznysu, doplnila.
