Pro zvýšení sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, zbývající dva byli pro ponechání na dřívější úrovni.
Na posledním měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. To bylo už čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
⚖ Bankovní rada #ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,50 procentního bodu na 5,00 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,00 % a lombardní sazby na 6,00 %.
#urokovesazby https://t.co/abqzYoxXag
Podle ekonomů navíc stále ještě nemusí být růst sazeb u konce. „Nemalá část bankovní rady dala najevo, že minimálně pro nejbližší měsíce je pro ně na prvním místě boj proti akcelerující inflaci, kde očekáváme vrchol v květnu až červnu v blízkosti čtrnácti procent. Obavy ze slabé poptávky a růstu zatím zůstávají trochu na druhé koleji,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
To na tiskové konferenci potvrdil i guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Rizika a nejistoty vývoje jsou podle něj znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ řekl Rusnok.
Sazby proto pravděpodobně mohou jít vzhůru do té doby, než ČNB uvidí jasnější známky ochlazení ekonomiky a první signály uvolnění napětí na trhu práce. „S tím počítáme ke konci druhého kvartálu,“ odhaduje Bureš.
Předpovědi analytiků se liší, zdá se však, že strop by mohl být o půl procentního bodu výše. „V tuto chvíli naše prognóza ukazuje dosažení vrcholu úrokových sazeb na 5,5 procenta v květnu a začátek jejich poklesu od začátku příštího roku. Nejistota je ovšem vysoká,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka..
Zároveň však sílí hlasy o tom, zda je v současné situaci růst sazeb pro boj s inflací vůbec ještě účinný. „Může se vést debata nad tím, zda nepoužívat intervence na podporu koruny aktivněji, jako nástroj měnové politiky. Silnější kurz by pak znamenal nižší potřebu dalšího zvyšování sazeb. Kurz by navíc mohl být efektivnějším nástrojem při boji proti novým „dováženým“ inflačním tlakům,“ říká Bureš.
Z případného výraznějšího posilování koruny, kterému beztak nahrává i samotný růst sazeb, však nemají příliš velkou radost exportéři. „Zvýšení úrokových sazeb je pro české exportéry špatnou, i když očekávanou zprávou. Ti se musí téměř každý měsíc vypořádávat s negativními vlivy na český export. Nyní se přidává prvek špatné předvídatelnosti budoucího vývoje. Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit,“ říká generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.
