Pro stabilní sazby hlasovalo pět členů rady, dva byli pro snížení o 0,25 procentního bodu.
Analytici tentokrát byli v názoru na to, jak se Česká národní banka ohledně výše sazeb tentokrát rozhodne, nejednotní. Část trhu čekala, že ČNB už na listopadovém jednání zahájí opatrné snižováním o 0,25 procentního bodu. Pro zahájení cyklu snižování sazeb podle nich hrála právě tuzemská ekonomika, která je na tom hůř, než se čekalo.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o tři desetiny procenta, meziročně o šest desetin. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Mezičtvrtletní pokles HDP byl ovlivněn zejména zahraniční poptávkou, ta domácí stagnovala.
Vývoj tuzemské ekonomiky tak ve třetím čtvrtletí zaostal za letní prognózou ČNB, která již pro toto období počítala s oživením ekonomiky o 0,7 procenta mezičtvrtletně.
V nové, podzimní prognóze už ale podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ČNB s poklesem výkonu ekonomiky počítala. „Stále se tak mírně přikláníme ke scénáři, že se úrokové sazby tento čtvrtek nezmění, ačkoli výsledek může být velmi těsný,“ komentoval ještě před zasedáním Seidler.
„Data přicházející z ekonomiky ukazují na potřebu měnovou politiku uvolnit, část z tohoto uvolnění ale zprostředkovalo oslabení české koruny. Ta byla oproti prognóze ČNB ve třetím čtvrtletí slabší o více než jedno procento,“ vysvětlil Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.
Ke snížení sazeb mohla vybízet také inflace, která už několik měsíců setrvale klesá. Pozitivní trend ale příští týden s největší pravděpodobností přeruší výsledek inflace za říjen, kdy se čeká, že opět zrychlí. V takovém kontextu by pak podle Seidlera mohlo být pro centrální bankéře velmi složité veřejnost snížení sazeb, které jsou primární zbraní proti inflaci, vysvětlovat.
Očekává se přitom, že inflace vyskočí pouze kvůli statistickému efektu. Od loňského říjnu do konce roku totiž platil energetický tarif, který ceny energií uměle snížil. Ceny letošního října se tak budou srovnávat s nižší inflací, než tomu bylo předchozí měsíce, a proto lze čekat, že se série poklesů zastaví. Poté ČNB očekává, že už lednový výsledek ukáže inflaci kolem dvouprocentního cíle.
Trh nicméně očekává, že ke snížení úroků centrální bankéři ještě letos přistoupí. Do konce roku zasednou ještě jednou, a to 21. prosince.
„Takový krok však bude ČNB patrně trhu poměrně jasně komunikovat dopředu, aby byl připraven a nedošlo v období vánoční nižší likvidity k výraznějším výkyvům jak v sazbách, tak kurzu koruny,“ předpokládá ekonom Seidler.
Snižování sazeb bude mírné, řekl Michl
„Vysoká inflace odeznívá. Nicméně přetrvává riziko neukotvených inflačních očekávání, které by se mohlo propsat do mezd nebo vyšším než očekávaným růstem cen zboží a služeb,“ vysvětlil rozhodnutí guvernér ČNB Aleš Michl.
„Inflace se stále nachází na nepřijatelných hodnotách. Bankovní rada s ní bude bojovat. Na příštím jednání vyhodnotíme dostupná data a naplňování prognózy,“ uvedl dále Michl s tím, že rada již strategii snižování sazeb diskutuje a že bude z počátku mírné a pozvolné. Uvedl, že pokud rada v prosinci vyhodnotí, že data poukazují na snížení sazeb, půjdou dolu. Stabilita ale vyloučená není. „Zatím chceme být jestřábi,“ dodal Michl s tím, že primárním cílem počínání rady je snížit inflaci.
„Očekáváme, že v říjnu se trend poklesu inflace přeruší, a to vlivem úsporného tarifu. Na začátku roku pak výrazně klesne,“ zmínil Michl s tím, že v aktuální, podzimní prognóze ČNB čeká, že průměrná inflace za celý rok bude ve výši 2,6 procenta. Jádrová inflace, tedy taková, která očištěna o sezonní vlivy, zůstane podle centrální banky výš, a to u tří procent.
Michl také opětovně připomněl, že pro porážku inflace je třeba umírněný růst mezd. „Ekonomika se pohybuje pod svým potenciálem, ale nezaměstnanost je nízká a trh práce napjatý. Přesto byl růst mezd nižší, než se čekalo,“ doplnil guvernér.
Od výkonnosti tuzemské ekonomiky ČNB čeká, že za celý letošek poklesne o 0,4 procenta. Příští rok by se měla vrátit k růstu o 1,2 procenta. Výhled tedy ČNB oproti letní prognóze zhoršila. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 procenta a příští rok o 2,3 procenta.
